Ústav molekulární genetiky letos oslavil 60 let od založení

Historie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) se odvíjí od roku 1962, kdy byl založen Ústav experimentální biologie a genetiky Československé akademie věd (ČSAV), který řídil až do roku 1970 významný český biolog, lékař a imunolog Milan Hašek se zaměřením především na studium mechanismů imunologické tolerance, imunogenetiku savců a ptáků, nádorovou imunologii a retrovirologii. V roce 1977 byl tento ústav spojen s několika biochemicky orientovanými laboratořemi Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a přejmenován na ÚMG ČSAV. V čele ÚMG stanul Josef Říman, který ho vedl až do roku 1991. Z hlediska zaměření došlo v tomto období k extenzi na molekulární biologii a objasňování molekulárních mechanismů dříve studovaných biologických dějů. V následných letech se na pozici ředitele vystřídalo několik významných osobností, např. Jan Svoboda (1991–1999), Václav Pačes (1999–2005) či Václav Hořejší (2005–2017). Od roku 2017 je ředitelem Petr Dráber. Obrázek dole zachycuje současného i dva dřívější ředitele, kteří jsou stále zaměstnanci ÚMG, na setkání při oslavách 60. výročí vzniku ÚMG.

Setkání při oslavách 60. výročí vzniku ÚMG dne 26. 5. 2022. Zleva doprava: bývalý ředitel ÚMG Václav Hořejší, dlouholetá sekretářka všech tří ředitelů na obrázku Leona Krausová, bývalý ředitel ÚMG a zároveň bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes a současný ředitel ÚMG Petr Dráber.

Vstupem do nového milénia byly dále posilovány molekulárněbiologické přístupy k řešení tradičních problematik (imunologie, imunogenetika, nádorová imunologie, retrovirologie) i nově řešených směrů, s důrazem na bioinformatiku a vývojovou biologii spojenou s využívání různých modelových systémů. Na aktuální výzkum odkazují např. obrázky na stránce nahoře, které jsou z publikace zabývající se stabilitou genomu pohlavních buněk savců. Velký důraz byl a je i nadále kladen na využívání nejmodernějších metodických přístupů a přístrojového vybavení, široké uplatňování moderních informačních technologií a efektivní využívání servisních pracovišť. Dalším hlavním pilířem ÚMG je publikování výsledků v prestižních mezinárodních časopisech a transfer výsledků základního výzkumu do praxe.

Zásadní význam pro rozvoj Ústavu měla výstavba hlavní budovy ÚMG v kampusu biologických ústavů AV ČR v Praze Krči (dokončena v roce 2007) a výstavba Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV; výstavba dokončena v roce 2015). Neméně důležitá byla aktivita zaměstnanců ÚMG při vzniku velkých národních infrastruktur hostujících v budovách ÚMG v Krči (CZ-OPENSCREEN a Czech-BioImaging) a v Centru BIOCEV (České centrum pro fenogenomiku).

Fotografie z publikace týmu Petra Svobody (Nature, DOI: 10.1038/s41556-021-00746-2), která se zabývá stabilitou genomu pohlavních buněk savců a byla oceněna jako nejlepší za rok 2021 Cenou ředitele ÚMG. Jedná se o řez varletem třináctidenního křečka – kruhové útvary jsou semenotvorné kanálky, kde bude v dospělosti probíhat vývoj spermií. Modře je obarvena DNA, červeně protein v podpůrných buňkách a zeleně jsou pohlavní buňky, tzv. spermatogonie, ze kterých se v budoucnu budou vyvíjet spermie. Varlatům mutanta (vlevo) téměř chybí zeleně obarvené spermatogonie, které jsou normálně ve varlatech přítomny (vpravo).

V současné době ÚMG zahrnuje centrální část v kampusu Krč a dvě detašovaná pracoviště, v Centru BIOCEV ve Vestci a v Kolči, kde je umístěna drůbeží farma. Na počátku roku 2022 pracovalo v Ústavu celkem 520 zaměstnanců a přibližně 100 Ph.D. studentů a studentek z různých částí světa. Důraz na mezinárodní charakter pracoviště, vědeckou komunikaci v angličtině a spolupráci se zahraničními partnery řadí ÚMG mezi přední vědecké instituce s přesahem daleko za hranice ČR.

Rádi v naší moderní vědecké komunitě uvítáme kohokoliv s hlubokým zájmem o molekulární, strukturní a buněčnou biologii normálních i nádorových buněk, imunologii, virologii, funkční genomiku či bioinformatiku!