i
Joanna Williamsová: Akademické svobody ve věku konformity (Jak čelit strachu z poznání)
| 3. 10. 2022 | Vesmír 101, 649, 2022/10
Akademické svobody jsou nezbytným předpokladem pro to, aby bylo možné zpochybnit dominantní ortodoxie, aby vědění zůstalo otevřené a aby mohlo pokročit naše porozumění světu. Už od středověku bojovaly univerzity za autonomii na církvi a státu, za svobodu bádání, výzkumu, výuky i projevu. Téma zůstává navýsost důležité právě dnes, neboť jak autorka konstatuje: Omezení akademických svobod, která se objevují na univerzitách, jsou zákeřnější než legislativa vnucená zvenčí. Nejsou tak snadno rozpoznatelná a často pocházejí spíš od studentů nebo kolegů s dobrými úmysly než od přehnaně tvrdých manažerů. (p. 209)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [354,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Vzdělávání
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu
Bedřich Moldan | 4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě 
Jiří Přibáň | 31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku 
Adam Obr | 31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...











