i
Joanna Williamsová: Akademické svobody ve věku konformity (Jak čelit strachu z poznání)
| 3. 10. 2022 | Vesmír 101, 649, 2022/10
Akademické svobody jsou nezbytným předpokladem pro to, aby bylo možné zpochybnit dominantní ortodoxie, aby vědění zůstalo otevřené a aby mohlo pokročit naše porozumění světu. Už od středověku bojovaly univerzity za autonomii na církvi a státu, za svobodu bádání, výzkumu, výuky i projevu. Téma zůstává navýsost důležité právě dnes, neboť jak autorka konstatuje: Omezení akademických svobod, která se objevují na univerzitách, jsou zákeřnější než legislativa vnucená zvenčí. Nejsou tak snadno rozpoznatelná a často pocházejí spíš od studentů nebo kolegů s dobrými úmysly než od přehnaně tvrdých manažerů. (p. 209)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [354,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Vzdělávání
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...









