i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

O myších (v podzemí) a lidech

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 556, 2021/9

Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a bizony atd. Je ale zřejmé, že i fauna na opačném konci velikostního spektra hrála během lidské historie významnou roli.

Existence živých forem, člověka nevyjímaje, je opředena komplikovanou sítí vztahů s dalšími organismy. Každý se něčím živí a bývá něčí potravou, něco na něm parazituje či na něčem parazituje on sám, jedinci si konkurují o všemožné zdroje, jako je potrava, voda, světlo, sexuální partneři, hnízdní dutiny atd.

Jako podzemní savce označujeme několik stovek sobě velmi podobných druhů náležejících do fylogeneticky často vzdálených linií, které zlákala k životu v půdě především potrava zde ukrytá. V případě hlodavců jde o rostliny s hlízami, cibulkami, zbytnělými oddenky a kořeny (tzv. geofyty). Řada těchto savců vyznává přísně podzemní styl života s minimálním kontaktem se světem na povrchu. Předpokládá se, že množství interakcí s dalšími organismy je nižší než u většiny savců, protože správný obyvatel podzemních chodeb si potravu i partnera hledá pod povrchem. I omladina by si při odchodu z rodného bludiště tunelů měla prokopat cestu do míst, kde vybuduje vlastní labyrint chodeb. Svou přítomnost tedy správný podzemní savec ukazuje světu pouze hromádkami vykopané půdy, popř. uschlou vegetací.

Vztahy člověka a podzemních savců jsou v současnosti podle všeho mnohem frekventovanější a pestřejší než kdykoliv dříve (obr. 2). Příklad z tuzemských luhů představuje krtek. Známý hmyzožravec by naší pozornosti unikal, nebýt jeho úporné potřeby líčit pasti na kořist, tj. nory, často v místech, která si zahrádkář vyhlédl pro svůj záhonek. Další ilustraci můžeme spatřit v oblibě afrických rypošů, které tamní obyvatelé nabízejí zavěšené za nohy jako živé konzervy. Někde je dokonce považují za vyhlášenou delikatesu a jejich přípravě věnují pozornost srovnatelnou s vysokou gastronomií michelinských restaurací (obr. 4).

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Archeologie

O autorovi

Radim Šumbera

Prof. Mgr. Radim Šumbera, Ph.D., (*1971) vystudoval ekologii a etologii obratlovců na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Na téže fakultě se zabývá biologií drobných savců se zaměřením na africké a podzemní hlodavce.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...