Lvi ke komerčním účelům

Chov a množení lvů pro komerční účely je třaskavé téma, které už dlouhá léta rezonuje odbornou i laickou veřejností. Emoce budí především obchod s odstřelem lvů (canned hunting), při kterém si lovuchtiví turisté platí za to, že si mohou vybraného lva „ulovit“ v ohrazeném prostoru. Méně kontroverzní je komerční využití k procházkám a fotografování se lvy. A lvi se chovají také na maso, kůži a jiné části těla, které využívá tradiční čínská medicína. Podle oficiálních statistik chová 366 farem v Jihoafrické republice 8000 lvů. Organizace Blood Lions ale takových farem uvádí až 450 a lvů v zajetí okolo 12 000.

Jihoafrická republika vydala 2. května oficiální zprávu, v níž proklamuje uzavření lvích farem a ukončení komerčního využívání lvů a dalších velkých savců. Tento krok kvituje řada ochranářů, kteří lví farmy označují za krutý a neetický průmysl a kteří o konec chovu a množení lvů v zajetí dlouho usilovali. Podle nich jsou lvi často chováni v neadekvátních a hygienicky nepřijatelných podmínkách, které mají za následek i šíření patogenů mezi volně žijící zvířata.

Doporučení ze zveřejněné zprávy ještě musí projít legislativním procesem. Podle ochranářů jde ale o první zásadní krok k úplnému zákazu komerčního chovu lvů v Jihoafrické republice. Situaci zřejmě vyhrotila i pandemie covidu-19, neboť výrazně ubylo turistů a vláda se tímto stanoviskem snaží vylepšit reputaci. Od zákazu chovu lvů v zajetí si také slibuje snížení rizika pytláctví a nelegálního obchodu. Z logiky věci ale absence legálního lovu pravděpodobně zvýší ten ilegální. To by pro lvy mohlo být fatální, neboť odstřel alfa samce ve volné přírodě nabourá hierarchii lví smečky a vede k infanticidě. Cesta k ochraně není jednoduchá. Např. u nosorožců nevedl k snížení počtu upytlačených zvířat ani zákaz obchodu s jejich rohy r. 1977. Proto ani zákaz chovu lvů v zajetí nemusí být nejlepším řešením.

Pokud budeme k farmaření s divokými zvířaty v Africe přistupovat jako k celku, můžeme v něm nalézt cestu udržitelné ochrany přírody, jakkoliv se to v kontextu lvího průmyslu zdá paradoxní. Koncept farem s divokými zvířaty je založen na tom, že využívá původní krajinu s původními druhy a je daleko menším zásahem do přirozeného chodu přírody než klasické farmaření. Zároveň je v Africe nedílnou součástí ekonomiky, dává práci mnoha lidem a je také přínosem pro vědu a výzkum. Otázkou tedy je, jestli by se vláda neměla zaměřit spíš na legislativní regulaci farem, nikoliv jejich úplné zavírání. Na mysli mám například regulaci počtu zvířat na plochu, zajištění dostatečné péče, zákaz neetických praktik a hlavně kontrolu dodržování všech pravidel.