Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Kdo probudí borelii

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 464, 2021/7

Nemoc lymeská borelióza přenášená klíšťaty zůstává zatím neporažená. Můžeme se (konečně) těšit na vakcínu?

Pokud nás zrovna nesužuje pandemie koronaviru, žijeme z pohledu infekčních onemocnění v ráji na zemi. Ty úplně nejzávažnější infekční choroby se v naší zemi vzhledem ke klimatickým podmínkám nevyskytují a ostatní dokážeme udržet na uzdě díky vakcínám a dostupné léčbě. Jednou z mála výjimek je lymeská borelióza.

I přesto, že původce tohoto onemocnění známe již čtyři dekády, rozhodně nemáme boreliózu pod kontrolou. V Evropě je jí ročně postiženo asi 230 tisíc lidí, dalších 300 tisíc lidí onemocní ve Spojených státech a případů každým rokem přibývá. Přesto neexistuje spolehlivá diagnostika, léčba ani dostupná prevence ve formě vakcíny. Proč je tomu tak a jaké existují možné cesty ven?

Rafinovaná bakterie

Lymeskou boreliózu způsobují bakterie (spirochéty) komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato, které na člověka přenášejí klíšťata rodu Ixodes (u nás nejčastěji klíště obecné – Ixodes ricinus). V naší přírodě je přibližně každé páté klíště nakaženo některým ze známých druhů borelií. Riziko, že narazíme na infikované klíště, je tedy opravdu vysoké. Naštěstí to ale neznamená, že automaticky onemocníme boreliózou, když se na nás nakažené klíště přisaje. Borelie ve svém životním cyklu střídají dvě naprosto odlišná životní prostředí – lumen klíštěcího střeva a tkáně obratlovčího hostitele. Každé z těchto prostředí klade na borelie diametrálně odlišné nároky. Aby byly schopné infikovat náš organismus, musí komplexně přestavět své povrchové molekuly. Klíčové je zejména potlačení produkce povrchového lipoproteinu OspA, který hraje důležitou roli během života uvnitř klíštěte, a jeho nahrazení povrchovým lipoproteinem OspC, jenž je nezbytnou výbavou pro kolonizaci hostitele. Experimenty opakovaně prokázaly, že bez této proměny nejsou borelie schopné v obratlovci přežít. Jedná se o rozhodující proces v životě borelií, který je poměrně časově náročný. Borelie se pro nás stávají infekčními až po 24 hodinách sání klíštěte. Z toho tedy plyne, že pokud se nám podaří infikované klíště odstranit během časné fáze sání, minimalizujeme riziko přenosu onemocnění.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie, Mikrobiologie

O autorovi

Radek Šíma

RNDr. Radek Šíma, Ph.D., (*1978) vystudoval molekulární biologii a genetiku na Biologické fakultě Jihočeské univerzity a molekulární patologii na Lékařské fakultě UK v Plzni. V Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá studiem klíšťat, zejména ve vztahu k přenášeným patogenům. Vyvíjí laboratorní modely nejčastějších klíšťaty přenášených onemocnění, které jsou následně využívány k testování klíštěcích molekul zahrnutých v přenosu a přežití patogenů. Podílí se na řešení mezinárodních projektů, jejichž cílem je vývoj vakcín proti klíšťatům a jimi přenášeným onemocněním.
Šíma Radek

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...