Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Kdo probudí borelii

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 464, 2021/7

Nemoc lymeská borelióza přenášená klíšťaty zůstává zatím neporažená. Můžeme se (konečně) těšit na vakcínu?

Pokud nás zrovna nesužuje pandemie koronaviru, žijeme z pohledu infekčních onemocnění v ráji na zemi. Ty úplně nejzávažnější infekční choroby se v naší zemi vzhledem ke klimatickým podmínkám nevyskytují a ostatní dokážeme udržet na uzdě díky vakcínám a dostupné léčbě. Jednou z mála výjimek je lymeská borelióza.

I přesto, že původce tohoto onemocnění známe již čtyři dekády, rozhodně nemáme boreliózu pod kontrolou. V Evropě je jí ročně postiženo asi 230 tisíc lidí, dalších 300 tisíc lidí onemocní ve Spojených státech a případů každým rokem přibývá. Přesto neexistuje spolehlivá diagnostika, léčba ani dostupná prevence ve formě vakcíny. Proč je tomu tak a jaké existují možné cesty ven?

Rafinovaná bakterie

Lymeskou boreliózu způsobují bakterie (spirochéty) komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato, které na člověka přenášejí klíšťata rodu Ixodes (u nás nejčastěji klíště obecné – Ixodes ricinus). V naší přírodě je přibližně každé páté klíště nakaženo některým ze známých druhů borelií. Riziko, že narazíme na infikované klíště, je tedy opravdu vysoké. Naštěstí to ale neznamená, že automaticky onemocníme boreliózou, když se na nás nakažené klíště přisaje. Borelie ve svém životním cyklu střídají dvě naprosto odlišná životní prostředí – lumen klíštěcího střeva a tkáně obratlovčího hostitele. Každé z těchto prostředí klade na borelie diametrálně odlišné nároky. Aby byly schopné infikovat náš organismus, musí komplexně přestavět své povrchové molekuly. Klíčové je zejména potlačení produkce povrchového lipoproteinu OspA, který hraje důležitou roli během života uvnitř klíštěte, a jeho nahrazení povrchovým lipoproteinem OspC, jenž je nezbytnou výbavou pro kolonizaci hostitele. Experimenty opakovaně prokázaly, že bez této proměny nejsou borelie schopné v obratlovci přežít. Jedná se o rozhodující proces v životě borelií, který je poměrně časově náročný. Borelie se pro nás stávají infekčními až po 24 hodinách sání klíštěte. Z toho tedy plyne, že pokud se nám podaří infikované klíště odstranit během časné fáze sání, minimalizujeme riziko přenosu onemocnění.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie, Mikrobiologie

O autorovi

Radek Šíma

RNDr. Radek Šíma, Ph.D., (*1978) vystudoval molekulární biologii a genetiku na Biologické fakultě Jihočeské univerzity a molekulární patologii na Lékařské fakultě UK v Plzni. V Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá studiem klíšťat, zejména ve vztahu k přenášeným patogenům. Vyvíjí laboratorní modely nejčastějších klíšťaty přenášených onemocnění, které jsou následně využívány k testování klíštěcích molekul zahrnutých v přenosu a přežití patogenů. Podílí se na řešení mezinárodních projektů, jejichž cílem je vývoj vakcín proti klíšťatům a jimi přenášeným onemocněním.
Šíma Radek

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné