Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Postřehy z „laborky“ Česko

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 381, 2021/6

Zvládání a nezvládání pandemie SARS-CoV-2 z pohledu sociálních věd. Jaké jsou dopady na společnost? Jak s ní zacházeli klíčoví institucionální aktéři v Česku?

V průběhu pandemie covidu-19 jsme si za poslední měsíce zvykli slýchat a číst tři termíny: sociální distancování, riziková populacešíření viru. Vypůjčím si tyto tři termíny a použiji je v poněkud odlišném významu.

Sociální distancování

Dovolím si tvrdit, že jedním z problémů neúspěšného zvládání pandemie – a měl bych upřesnit, že takové zvládání nejistoty a rizika nevnímám jako banální úkol, jako nějakou mechanickou věc – bylo sociální distancování. A nemám teď na mysli to, že se lidé od sebe nedrželi dostatečně daleko, ale že byly omezené nebo úplně chyběly kontakty mezi aktéry, kteří do řešení krize svým rozhodováním a poradním hlasem více či méně mohli zasahovat. Jinými slovy, kromě toho, že k sobě měli příliš blízko běžní občané, tak od sebe měli příliš daleko klíčoví činitelé, kteří se do zvládání pandemie zapojovali.

Konkrétněji, debata politická se příliš distancovala od debaty expertní. Podobně si od sebe držely odstup debaty uvnitř vědních oborů, například epidemiologie od medicíny, ekonomie a sociálních věd. K pandemii se přistupovalo jako k problému, který je řešitelný matematickými modely, v nichž analyticky těžko uchopitelné neurčitosti spjaté se sociálním jednáním neměly místo. Mohli jsme pozorovat i sociální distancování zainteresovaných resortů státní správy, stejně jako české národní debaty od debaty mezinárodní. Daleko k sobě měli i tvůrci politiky a představitelé občanské společnosti. Tato oddělování či nepropojování neprobíhala nutně nahodile, ale docházelo k nim v kontextu medializovaných politických, ekonomických a kariérních zájmů.

Přemíra sociálního distancování tak zásadním způsobem bránila dialogu, zprostředkování dat a informací, výměně know-how a vědění, bez nichž se zvládání tak komplexního a urgentního problému veřejného zdraví těžko obejde. Jako nesystematický sociologický pozorovatel jsem byl za poslední měsíce svědkem mnoha paralelních a často soupeřících, od sebe vzdálených, tedy distancovaných debat, spíše než dialogických rozhodnutí, založených na shodě. V kritických momentech v debatě chyběli aktéři, kteří by dokázali různorodé a vzdálené pohledy přemosťovat a usměrňovat.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Dino Numerato

Doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D., (*1978) působí na katedře sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Zabývá se sociologií medicíny a sportu, v poslední době i  sociologií migrace. Od března 2021 je zapojen do mezinárodního projektu VA X-TRUST, který se soustředí na očkování. Podílel se také na projektu Občanská angažovanost a politika zdravotní péče (GA ČR) a zkušenost s interdisciplinární spoluprací s epidemiology získal v projektu EuroHOPE. Publikoval mimo jiné v časopisech Social Science and Medicine, Sociology of Health and Illness nebo Health Policy.
Numerato Dino

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...