Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Postřehy z „laborky“ Česko

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 381, 2021/6

Zvládání a nezvládání pandemie SARS-CoV-2 z pohledu sociálních věd. Jaké jsou dopady na společnost? Jak s ní zacházeli klíčoví institucionální aktéři v Česku?

V průběhu pandemie covidu-19 jsme si za poslední měsíce zvykli slýchat a číst tři termíny: sociální distancování, riziková populacešíření viru. Vypůjčím si tyto tři termíny a použiji je v poněkud odlišném významu.

Sociální distancování

Dovolím si tvrdit, že jedním z problémů neúspěšného zvládání pandemie – a měl bych upřesnit, že takové zvládání nejistoty a rizika nevnímám jako banální úkol, jako nějakou mechanickou věc – bylo sociální distancování. A nemám teď na mysli to, že se lidé od sebe nedrželi dostatečně daleko, ale že byly omezené nebo úplně chyběly kontakty mezi aktéry, kteří do řešení krize svým rozhodováním a poradním hlasem více či méně mohli zasahovat. Jinými slovy, kromě toho, že k sobě měli příliš blízko běžní občané, tak od sebe měli příliš daleko klíčoví činitelé, kteří se do zvládání pandemie zapojovali.

Konkrétněji, debata politická se příliš distancovala od debaty expertní. Podobně si od sebe držely odstup debaty uvnitř vědních oborů, například epidemiologie od medicíny, ekonomie a sociálních věd. K pandemii se přistupovalo jako k problému, který je řešitelný matematickými modely, v nichž analyticky těžko uchopitelné neurčitosti spjaté se sociálním jednáním neměly místo. Mohli jsme pozorovat i sociální distancování zainteresovaných resortů státní správy, stejně jako české národní debaty od debaty mezinárodní. Daleko k sobě měli i tvůrci politiky a představitelé občanské společnosti. Tato oddělování či nepropojování neprobíhala nutně nahodile, ale docházelo k nim v kontextu medializovaných politických, ekonomických a kariérních zájmů.

Přemíra sociálního distancování tak zásadním způsobem bránila dialogu, zprostředkování dat a informací, výměně know-how a vědění, bez nichž se zvládání tak komplexního a urgentního problému veřejného zdraví těžko obejde. Jako nesystematický sociologický pozorovatel jsem byl za poslední měsíce svědkem mnoha paralelních a často soupeřících, od sebe vzdálených, tedy distancovaných debat, spíše než dialogických rozhodnutí, založených na shodě. V kritických momentech v debatě chyběli aktéři, kteří by dokázali různorodé a vzdálené pohledy přemosťovat a usměrňovat.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Dino Numerato

Doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D., (*1978) působí na katedře sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Zabývá se sociologií medicíny a sportu, v poslední době i  sociologií migrace. Od března 2021 je zapojen do mezinárodního projektu VA X-TRUST, který se soustředí na očkování. Podílel se také na projektu Občanská angažovanost a politika zdravotní péče (GA ČR) a zkušenost s interdisciplinární spoluprací s epidemiology získal v projektu EuroHOPE. Publikoval mimo jiné v časopisech Social Science and Medicine, Sociology of Health and Illness nebo Health Policy.
Numerato Dino

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.