Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Příjmení zapsané v genech

 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 277, 2021/5

ad Vesmír 100, 60, 2021/1

V článku je uvedeno, že: „S relativně vysokou pravděpodobností jsou kriminalisté schopni předpovědět z DNA příjmení pachatele...“. Zní to poněkud fantasticky. Bylo by možné blíže to vysvětlit?

Jan Betlach, Havlíčkův Brod

Odpověď autora: Možnost předpovědět příjmení z chromozomu Y zní sice fantasticky, ale do určité míry existuje již dnes. V roce 2000 byla ve Velké Británii publikována pilotní studie, v níž vědci studovali příjmení jednoho z kolegů – Sykes. Na základě analýzy prokázali, že u 21 z 48 náhodně vybraných jedinců tohoto jména se vyskytoval také shodný chromozom Y (tento chromozom nerekombinuje, nepromíchává genetický materiál a přenáší se z otce na syna). Ostatní Sykesové měli chromozom odlišný, a pocházeli tedy z jiných rodových linií. Jde o důsledek skutečnosti, že zmíněné příjmení je v Británii časté, a má proto více zakladatelských linií.

Další studie z roku 2009 zaměřená na 40 britských příjmení ukázala, že nejsilnější vazba na specifické sekvence na chromozomu Y je u vzácnějších příjmení.

Že stejné závěry platí i pro další národy, zjistili odborníci z Katalánska v roce 2015. Analýzou 50 příjmení u více než 2000 mužů odhalili, že spolehlivost předpovědi katalánských příjmení na bázi analýzy chromozomů Y je kolem 60 %.

Z toho vyplývá, že podle specifických sekvencí na chromozomu Y bude možno stanovovat příjmení, zejména ta vzácnější, s minimem zakladatelských linií. Při vyhodnocování však musíme být opatrní například kvůli faktorům, jako je falešné otcovství.

Literatura

Lízal P.: DNA jako občanský průkaz. Lekce z genetiky. Masarykova univerzita Brno, nakladatelství Muni Press, 2019.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorech

Eduard Kejnovský

Jan Betlach

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....