Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Příjmení zapsané v genech

 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 277, 2021/5

ad Vesmír 100, 60, 2021/1

V článku je uvedeno, že: „S relativně vysokou pravděpodobností jsou kriminalisté schopni předpovědět z DNA příjmení pachatele...“. Zní to poněkud fantasticky. Bylo by možné blíže to vysvětlit?

Jan Betlach, Havlíčkův Brod

Odpověď autora: Možnost předpovědět příjmení z chromozomu Y zní sice fantasticky, ale do určité míry existuje již dnes. V roce 2000 byla ve Velké Británii publikována pilotní studie, v níž vědci studovali příjmení jednoho z kolegů – Sykes. Na základě analýzy prokázali, že u 21 z 48 náhodně vybraných jedinců tohoto jména se vyskytoval také shodný chromozom Y (tento chromozom nerekombinuje, nepromíchává genetický materiál a přenáší se z otce na syna). Ostatní Sykesové měli chromozom odlišný, a pocházeli tedy z jiných rodových linií. Jde o důsledek skutečnosti, že zmíněné příjmení je v Británii časté, a má proto více zakladatelských linií.

Další studie z roku 2009 zaměřená na 40 britských příjmení ukázala, že nejsilnější vazba na specifické sekvence na chromozomu Y je u vzácnějších příjmení.

Že stejné závěry platí i pro další národy, zjistili odborníci z Katalánska v roce 2015. Analýzou 50 příjmení u více než 2000 mužů odhalili, že spolehlivost předpovědi katalánských příjmení na bázi analýzy chromozomů Y je kolem 60 %.

Z toho vyplývá, že podle specifických sekvencí na chromozomu Y bude možno stanovovat příjmení, zejména ta vzácnější, s minimem zakladatelských linií. Při vyhodnocování však musíme být opatrní například kvůli faktorům, jako je falešné otcovství.

Literatura

Lízal P.: DNA jako občanský průkaz. Lekce z genetiky. Masarykova univerzita Brno, nakladatelství Muni Press, 2019.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné