i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Co se za pět let vylíhlo v kosmickém inkubátoru?

3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 334, 2021/5
komerční prezentace

České kosmické startupy se nedrží při zemi, a už vůbec ne při Zemi. Za posledních 5 let se tuzemským malým projektům podařilo vyslat jednu družici na orbitu, odhalit tajemství renesančního obrazu za miliardy, zlomit jeden český rekord a přilákat pozornost mezinárodních gigantů.

V květnu roku 2016 Evropská kosmická agentura v Praze otevřela svůj první byznysový inkubátor ve střední a východní Evropě. O dva roky později se k hlavnímu městu přidalo i Brno. Od té doby do českého ESA BIC vstoupilo už 34 startupů.

Co je to kosmický startup?

Vesmírné technologie nejsou jen rakety a družice (i když malé družice CubeSaty a suborbitální rakety byste v ESA BIC Prague našli), jsou to ale také projekty na snížení pesticidů v zemědělství, ultralehká kola z grafitu nebo rentgeny na umění. I u těchto na první pohled zcela „pozemských“ tuzemských startupů najdeme spojení s vesmírem.

Podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury (ESA BIC) v České republice vyhledává takovéto projekty; startupy, které ke svému podnikání využívají vesmírné technologie.

Česká konkurence Google Maps a potvrzený originál Raffaela

Úspěchů za těch 5 let existence ESA BIC české kosmické startupy nasbíraly takzvaně „mraky“ – a to po technické stránce opravdu v mracích, nad nimi i pod nimi.

Startup Spacemanic například na začátku letošního roku vyslal svou družici GRBAlpha na oběžnou dráhu. Tato slovensko-česko-maďarsko-japonská kosmická krychle typu CubeSat bude pomocí scintilačního detektoru zkoumat záření gama (obr. 2).

Pod hranicí vesmíru (ale stále ještě ne na Zemi) zase hlásí úspěchy firma Stratosyst, která v roce 2021 slavnostně začala se stavbou své nebeské stanice Skyrider v pražských Letňanech. Startup Stratosyst vyvíjí takzvané HAPS (High Altitude Pseudo Satellites), které ze stratosféry suplují družice – jsou ale mnohem levnější, ekologičtější a díky nižší výšce neorbitují, ale zůstávají stacionárně nad pozorovaným místem. Dokážou tak například signálem pokrýt katastrofou zasaženou oblast nebo poskytovat informace o šíření požárů v reálném čase (obr. 3).

Přímo z orbity pak získává pro své podnikání data firma MapTiler, která k podnikatelskému souboji vyzvala giganta Google. Na rozdíl od mapového goliáše ale startup MapTiler vychází vstříc zákazníkům a umožňuje výrobu map na míru. Designové mapy si od nich kupuje například NASA, IBM i BBC. Mapy MapTiler nyní využívá téměř 300 milionů uživatelů měsíčně (obr. 1).

Společnost InsightART zase ve svém podnikání napojila vesmír na trh s uměním – využívá k tomu částicový detektor používaný na Mezinárodní kosmické stanici k měření radiace. Ten startup upravil do současné podoby robotického skeneru RToo, který je jedním z prvních rentgenů na světě specializovaných na průzkum uměleckých děl. Firmě InsightART se tímto způsobem podařilo poskytnout unikátní data, a pomoci tak potvrdit originalitu obrazu Madona s dítětem. Autorem obrazu je skutečně renesanční umělec Raffael Santi (obr. 4).

Pravdou je, že technologie pocházející z kosmického výzkumu a průzkumu využíváme v běžném životě dennodenně. Když používáme navigaci, fotíme mobilem nebo kontrolujeme předpověď počasí. Když si nazouváme tenisky, ani nás nenapadne, že jsou boty vyrobené technikou vyfukování pryže – formováním, které bylo prvně použito při výrobě oděvu astronautů.

I nyní se v kosmické vědě a průmyslu pracuje na technologiích, které si jednou obujeme se stejnou lehkostí jako tenisky ze skafandru. Byznysový inkubátor ESA BIC a agentura CzechInvest podporují startupy, aby tak pomohly najít českého vesmírného Baťu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné