Co se za pět let vylíhlo v kosmickém inkubátoru?

České kosmické startupy se nedrží při zemi, a už vůbec ne při Zemi. Za posledních 5 let se tuzemským malým projektům podařilo vyslat jednu družici na orbitu, odhalit tajemství renesančního obrazu za miliardy, zlomit jeden český rekord a přilákat pozornost mezinárodních gigantů.

V květnu roku 2016 Evropská kosmická agentura v Praze otevřela svůj první byznysový inkubátor ve střední a východní Evropě. O dva roky později se k hlavnímu městu přidalo i Brno. Od té doby do českého ESA BIC vstoupilo už 34 startupů.

Co je to kosmický startup?

Vesmírné technologie nejsou jen rakety a družice (i když malé družice CubeSaty a suborbitální rakety byste v ESA BIC Prague našli), jsou to ale také projekty na snížení pesticidů v zemědělství, ultralehká kola z grafitu nebo rentgeny na umění. I u těchto na první pohled zcela „pozemských“ tuzemských startupů najdeme spojení s vesmírem.

Podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury (ESA BIC) v České republice vyhledává takovéto projekty; startupy, které ke svému podnikání využívají vesmírné technologie.

Česká konkurence Google Maps a potvrzený originál Raffaela

Úspěchů za těch 5 let existence ESA BIC české kosmické startupy nasbíraly takzvaně „mraky“ – a to po technické stránce opravdu v mracích, nad nimi i pod nimi.

Startup Spacemanic například na začátku letošního roku vyslal svou družici GRBAlpha na oběžnou dráhu. Tato slovensko-česko-maďarsko-japonská kosmická krychle typu CubeSat bude pomocí scintilačního detektoru zkoumat záření gama (obr. 2).

Malá družice typu CubeSat GRBAlpha, kterou vynesla raketa Sojuz 20. března 2021.Spacemanic

Pod hranicí vesmíru (ale stále ještě ne na Zemi) zase hlásí úspěchy firma Stratosyst, která v roce 2021 slavnostně začala se stavbou své nebeské stanice Skyrider v pražských Letňanech. Startup Stratosyst vyvíjí takzvané HAPS (High Altitude Pseudo Satellites), které ze stratosféry suplují družice – jsou ale mnohem levnější, ekologičtější a díky nižší výšce neorbitují, ale zůstávají stacionárně nad pozorovaným místem. Dokážou tak například signálem pokrýt katastrofou zasaženou oblast nebo poskytovat informace o šíření požárů v reálném čase (obr. 3).

Přímo z orbity pak získává pro své podnikání data firma MapTiler, která k podnikatelskému souboji vyzvala giganta Google. Na rozdíl od mapového goliáše ale startup MapTiler vychází vstříc zákazníkům a umožňuje výrobu map na míru. Designové mapy si od nich kupuje například NASA, IBM i BBC. Mapy MapTiler nyní využívá téměř 300 milionů uživatelů měsíčně (obr. 1).

Stratosférická platforma Skyrider.Stratosyst

Stejné místo, stejný geografický kontext, jiné zpracování.MapTiler

Společnost InsightART zase ve svém podnikání napojila vesmír na trh s uměním – využívá k tomu částicový detektor používaný na Mezinárodní kosmické stanici k měření radiace. Ten startup upravil do současné podoby robotického skeneru RToo, který je jedním z prvních rentgenů na světě specializovaných na průzkum uměleckých děl. Firmě InsightART se tímto způsobem podařilo poskytnout unikátní data, a pomoci tak potvrdit originalitu obrazu Madona s dítětem. Autorem obrazu je skutečně renesanční umělec Raffael Santi (obr. 4).

Pravdou je, že technologie pocházející z kosmického výzkumu a průzkumu využíváme v běžném životě dennodenně. Když používáme navigaci, fotíme mobilem nebo kontrolujeme předpověď počasí. Když si nazouváme tenisky, ani nás nenapadne, že jsou boty vyrobené technikou vyfukování pryže – formováním, které bylo prvně použito při výrobě oděvu astronautů.

I nyní se v kosmické vědě a průmyslu pracuje na technologiích, které si jednou obujeme se stejnou lehkostí jako tenisky ze skafandru. Byznysový inkubátor ESA BIC a agentura CzechInvest podporují startupy, aby tak pomohly najít českého vesmírného Baťu.

Raffaelův obraz Madona s dítětem a kombinace spektrálních snímků z robotického skeneru RToo.Jiří Lauterkranz, InsightART