86

Co může Evropská unie udělat, aby omezila svůj podíl na odlesňování tropických oblastí? Detailní odpověď nabízí trojice odborníků ze Švédska a Belgie. Z návrhů, které se v evropských institucích v posledních letech z nejrůznějších zdrojů sešly, sestavili seznam 1141 možných opatření, v nichž se pokusili udělat pořádek a zhodnotit jejich praktickou použitelnost. Výsledkem je 86 kroků, které by Evropská unie, významný dovozce palmového oleje, sóji, kakaa, kávy, dřeva a dalších komodit, měla zvážit.

Autoři vytipovali dvě hlavní cesty, které by podle nich měly největší smysl. V úvahu brali jak jejich praktický dopad, tak politickou a společenskou přijatelnost. Jednoduché zákazy dovozu podle nich nefungují. Jednak narážejí na odpor dovozců, kteří mají na rozhodování politiků značný vliv, jednak při případném zavedení nejvíce zasáhnou nejchudší obyvatele tropických oblastí.

První realistickou možností je zvýšení zodpovědnosti dovozců za odlesňování, k němuž dochází kdekoli v jejich dodavatelském řetězci. Motivovat je k tomu má série opatření od certifikace po vymahatelné sankce. Zákazník by tak měl mít přístup k informacím, jaký vliv má výsledný produkt na odlesňování zranitelných oblastí. Autoři zmiňují dobré zkušenosti s legislativním ukotvením „náležité pečlivosti“ (due diligence) ve Francii a Velké Británii.

Druhým navrhovaným řešením je podpora diskusních platforem, na nichž by se konkrétním tématům (oblastem, produktům, dodavatelským řetězcům) věnovali zástupci různých angažovaných skupin – firmy, politici, nevládní organizace, think tanky… Příkladem je úspěch tzv. sójového moratoria z r. 2006 – široce dojednané dohody o ukončení dovozu sóji z odlesněných oblastí Amazonie (Vesmír 98, 438, 2019/7). Vedlo k snížení rychlosti odlesňování kvůli pěstování sóji o 84 %.

Prales vyklízí místo nové plantáži pro pěstování palmy olejné. Selangor, Malajsie.Snímek Stephanie Everss

Bager S. L., Persson U. M., dos Reis T. N. P.: One Earth, 2021, DOI: 10.1016/j.oneear.2021.01.011