Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Zkáza Ďatlovovy expedice

Byla to lavina?
 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 218, 2021/4

Tajemné okolnosti úmrtí účastníků takzvané Ďatlovovy výpravy se u nás dostaly do povědomí širší veřejnosti díky nepříliš povedenému filmu Záhada Hory mrtvých (The Dyatlov Pass Incident, 2013) a následně také prostřednictvím vyčerpávající a čtivé knihy českého autora Martina Lavaye Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? (XYZ, 2017).

Pokud jste o této záhadě dosud neslyšeli: Na začátku února roku 1959 zemřelo na turistické výpravě v pohoří Ural za velmi podivných okolností devět sovětských vysokoškolských studentů. Záchranná výprava nalezla po více než třech týdnech na místě neštěstí zevnitř rozříznutý prázdný stan a následně mrtvá těla všech účastníků, roztroušená několik set metrů ve svahu pod ním, některá až na hranici blízkého lesa. Šest z nich nebylo nijak výrazně poškozeno. Předpokládalo se tedy, že tyto oběti zemřely na podchlazení. Tři další studenti naopak utrpěli velmi vážná poranění (frakturu lebky nebo rozdrcení hrudního koše), která připomínala následky autonehody nebo působení silné tlakové vlny, a nedala se tedy v daném prostředí nijak jednoduše vysvětlit.

Oficiální vyšetřování se i po letech přiklánělo k působení nějaké přírodní síly (orkán, lavina, kulový blesk), neoficiální teorie spekulovaly o ledasčem od tajných vojenských projektů přes UFO a sněžného muže po zákeřný útok místních obyvatel. Nejpravděpodobnějším a nejprostším viníkem by byla právě lavina, ale tato možnost byla celá léta zavrhována hned z několika důvodů. Zaprvé studenti si postavili stan v záhrabu na svahu s poměrně mírným sklonem (cca 20°). Dále, stan byl jen mírně pobořený a vyšetřovatelé na něm nenašli žádné stopy po působení laviny. Také nebylo jasné, co by na daném místě bez výrazných geografických prvků mohlo lavinu spustit. A konečně k lavině neseděla ani smrtelná zranění oněch tří studentů.

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Geologie, Fyzika

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...