Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Už prosím ty děti nejezte

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 200, 2021/3

Soudě podle toho, jak vypadá naše jazyková regulace, mají Češi zvýšenou oblibu formálních pravidel. Jako by nebyl tolik podstatný obsah sdělení, ale to, jestli jsme do puntíku splnili předepsané a kontrolovatelné náležitosti. V důsledku toho v písemném projevu hodnotíme v prvé řadě pravopis a tvarosloví. To, jestli výběr slov a styl odpovídá záměru, už pro leckoho není tak důležité.

A ještě se v té pedanterii vzájemně povzbuzujeme: po internetu koluje žertovný mem o tom, jak psaní čárek zachraňuje životy, což se dokládá párem vět „Jezte, děti“ vs. „Jezte děti“. Jistě, je to přiznaná nadsázka, ale kromě toho, že to není příliš vtipné, to hlavně není moc relevantní argument pro lpění na zásadách psaní čárek.

Obecně se totiž význam čárek, zdá se, poněkud přeceňuje: 1. jejich funkci se musíme naučit ve škole, není to tedy něco, co bychom spontánně získali při osvojování mateřštiny v dětství, takže kdo je neumí použít při psaní, ten je těžko využije při čtení, 2. tam, kde „se píšou vždy“, být vůbec nemusejí, protože žádnou informaci nepřinášejí, a 3. existuje celá řada dvojznačných zápisů, kde nám interpunkce nepomůže a vůbec nám to nevadí.

Pojďme se podívat kupř. na jiný často užívaný příklad, frázi „student fyziky s dlouhými vlasy“. Můžeme se ptát, proč nám zde pravidla pravopisu nenabídnou rozhřešení, jestli jde o dlouhovlasého studenta nebo o fyziku s dlouhými vlasy. Obě interpretace jsou možné a pravopis je nerozliší.

Leckdo by v tomto momentě namítnul, že když už jsme si pravidla pro psaní čárek osvojili a v případě dětí nám pomáhají odlišovat významy, bylo by kontraproduktivní na nich nelpět. Tím se ale dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu. Proč by to ausgerechnet v případě dětí mělo být potřeba a u fyziky nikoli?

Jediný způsob, jak ověřit, jestli jazyk něco jako čárky skutečně potřebuje, by byl test neregulovaným územ. Museli bychom zjistit, jak by je uživatelé jazyka používali, pokud by nad sebou necítili hrozbu ostudy z textu napsaného s pravopisnou chybou. Problém je, že takový úzus k dispozici nemáme. Tím, že lingvisté do jazyka neustále zasahují, svého signálního kanárka zcela zmátli, a nemůžou se už na něj proto spolehnout. Nejblíž takovému neregulovanému úzu tak zůstává mluvený jazyk, kde ale čárku neuslyšíte. Zato v něm uslyšíte něco, co v češtině oficiálně taky nemáme – člen určitý (jako v angličtině nebo němčině): ten (resp. ty), který si s dvojznačností hravě poradí, jako je to naznačeno v titulku tohoto sloupku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Václav Cvrček

Václav Cvrček, Ph.D., (*1981) vystudoval bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. V disertační práci na oboru matematická (korpusová) lingvistika se věnoval otázce regulace jazyka a lingvistických intervencí do jazykového vývoje. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné