Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Příprava na budoucí pandemie

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 146, 2021/3

Zatímco se svět potýká s pandemií covidu-19, měl by zároveň investovat do obrany před pandemiemi, které přijdou v budoucnosti. Máme-li jim úspěšně čelit, musíme jednat hned – ne až v reakci na nástup nového pandemického viru. V komentáři zveřejněném v časopise Nature k tomu vyzývají Dennis Burton a známý Eric Topol z kalifornského Scripps Research.

Upozorňují, že rychlý vývoj vakcín proti covidu-19 byl možný i díky relativně snadnému cílení na spike protein na povrchu koronaviru. Varují, že původce příští pandemie nemusí nabízet tak snadný cíl a příprava vakcíny může trvat mnohem déle (nehledě na to, že tentokrát nám situaci ulehčil předchozí vývoj vakcín proti SARS a MERS). Navíc i obrana proti SARS-CoV-2 se může zkomplikovat, pokud se objeví nové varianty, proti nimž nebudou stávající vakcíny dostatečně účinné.

Burton s Topolem zdůrazňují nutnost racionálního návrhu vakcín a léků založených na široce neutralizujících protilátkách. „Takové protilátky by mohly být využity jako léky první linie proti virům jedné skupiny, včetně nových variant a kmenů, které se ještě ani neobjevily. A mohly by posloužit k vývoji vakcín proti mnoha zástupcům příslušné čeledi virů. […] Takové vakcíny by mohly být připraveny s předstihem a mohly by se začít vyrábět, ještě než se budoucí infekční onemocnění pandemicky rozšíří.“

Na podobných vakcínách se už pracuje proti HIV (mistru ve skrývání se před imunitním systémem) i chřipce (u níž úkol komplikuje její variabilní segmentovaný genom). Autoři neskrývají, že jde o obtížný úkol, ale připomínají velké pokroky, které v posledních letech zaznamenala virologie, genomika, imunologie i strukturní biologie. Disponujeme nástroji a znalostmi, o nichž se nám dříve ani nesnilo.

„Jak jsme viděli u chřipky, jeden kmen viru může zabít více lidí než světová válka a způsobit ekonomické škody v řádu bilionů dolarů. Světové vlády, které dohromady utrácejí dva biliony dolarů ročně na obranu, jistě mohou najít několik stovek milionů dolarů na to, aby zastavily příští pandemii,“ apelují Burton s Topolem. Kromě veřejných rozpočtů spoléhají i na firemní investice a na pomoc filantropů. Pro každý typ viru odhadují náklady od začátku výzkumu po první fázi klinického testování na 100 až 200 milionů dolarů rozložených do několika let.

Burton D. R., Topol E. J.: Nature, 2021, DOI: 10.1038/d41586-021-00340-4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína, Farmakologie, Covid-19
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...