i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Zvoní mlokům hrana?

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 75, 2021/2

Chytriodiomyceta Batrachochytrium salamandrivorans, původně se vyskytující v Asii, napadá výhradně ocasaté obojživelníky – na rozdíl od blízce příbuzného druhu B. dendrobatidis (Vesmír 98, 263, 2019/5), který se rozšířil v souvislosti s lidskou činností kromě Antarktidy na všechny kontinenty a zapříčinil úplné vyhynutí přibližně devadesáti druhů žab a u mnoha dalších způsobil katastrofální úbytek početnosti.

Ačkoliv byl druh B. salamandrivorans z Evropy popsán v roce 2013, historie výskytu zde zřejmě sahá až do roku 2004. Na náš kontinent byl zavlečen obchodem s asijskými mloky a čolky. Dosud tento patogen způsobil katastrofický úbytek mnohdy vedoucí až k úplnému místnímu vymření populací mloka skrvnitého (Salamandra salamandra) v zemích Beneluxu a časti Německa. Tam se v současné době rychle šíří z urbanizovaných oblastí Hesenska a Porůří a způsobuje dramatické poklesy početnosti populací mloků a čolků.

Tomuto problému bylo věnováno celé jedno číslo odborného časopisu Salamandra, který vydává Německá společnost pro herpetologii a teraristiku (DGHT). Mimo jiné se v něm uvádí, že prevalence této choroby se v zasažených oblastech pohybuje v rozmezí od 4 do 50 %, s vrcholem výskytu viditelných kožních lézí v prvních dekádách května. Dále byl výskyt B. salamandrivorans zjišťován v tekoucích i stojatých vodách na lokalitách v okolí Essenu (např. lokalita Kruppwald) pomocí environmentální DNA (eDNA, podrobněji Vesmír 99, 36, 2020/1), přičemž nejvyšší množství kopií bylo ve vodním prostředí přítomno v průběhu března. Zajímavá je informace o možnostech léčby jedinců postižených kožními lézemi odchycených v Kruppwaldu. Když byli mloci drženi po dobu deseti dnů při teplotě 25–27 °C nebo 14 dnů při 25 °C, infekce přetrvávala a kožní léze se znovu objevily přibližně za šest týdnů od ukončení této léčby. Spolehlivě byli lézí i infekce zbaveni pouze jedinci držení při teplotě 25 °C po dobu 21 dní.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné