Zvoní mlokům hrana?

Chytriodiomyceta Batrachochytrium salamandrivorans, původně se vyskytující v Asii, napadá výhradně ocasaté obojživelníky – na rozdíl od blízce příbuzného druhu B. dendrobatidis (Vesmír 98, 263, 2019/5), který se rozšířil v souvislosti s lidskou činností kromě Antarktidy na všechny kontinenty a zapříčinil úplné vyhynutí přibližně devadesáti druhů žab a u mnoha dalších způsobil katastrofální úbytek početnosti.

Ačkoliv byl druh B. salamandrivorans z Evropy popsán v roce 2013, historie výskytu zde zřejmě sahá až do roku 2004. Na náš kontinent byl zavlečen obchodem s asijskými mloky a čolky. Dosud tento patogen způsobil katastrofický úbytek mnohdy vedoucí až k úplnému místnímu vymření populací mloka skrvnitého (Salamandra salamandra) v zemích Beneluxu a časti Německa. Tam se v současné době rychle šíří z urbanizovaných oblastí Hesenska a Porůří a způsobuje dramatické poklesy početnosti populací mloků a čolků.

Tomuto problému bylo věnováno celé jedno číslo odborného časopisu Salamandra, který vydává Německá společnost pro herpetologii a teraristiku (DGHT). Mimo jiné se v něm uvádí, že prevalence této choroby se v zasažených oblastech pohybuje v rozmezí od 4 do 50 %, s vrcholem výskytu viditelných kožních lézí v prvních dekádách května. Dále byl výskyt B. salamandrivorans zjišťován v tekoucích i stojatých vodách na lokalitách v okolí Essenu (např. lokalita Kruppwald) pomocí environmentální DNA (eDNA, podrobněji Vesmír 99, 36, 2020/1), přičemž nejvyšší množství kopií bylo ve vodním prostředí přítomno v průběhu března. Zajímavá je informace o možnostech léčby jedinců postižených kožními lézemi odchycených v Kruppwaldu. Když byli mloci drženi po dobu deseti dnů při teplotě 25–27 °C nebo 14 dnů při 25 °C, infekce přetrvávala a kožní léze se znovu objevily přibližně za šest týdnů od ukončení této léčby. Spolehlivě byli lézí i infekce zbaveni pouze jedinci držení při teplotě 25 °C po dobu 21 dní.

Mloky skvrnité (Salamandra salamandra) v Evropě ohrožuje patogen Batrachochytrium salamandrivorans, příbuzný známějšího B. dendrobatidis.Snímek Antje Schultner, CC BY-SA 2.0