90
| 6. 5. 2019Houba Batrachochytrium dendrobatidis, patřící mezi chytridiomycety, má zřejmě na kontě více vyhubených živočišných druhů než kterýkoli jiný patogenní organismus moderní doby. Pochází z Asie, ale rozšířila se i na další kontinenty, k čemuž jí výrazně napomohl člověk prostřednictvím globalizovaného trhu s obojživelníky pro domácí chov i laboratoře. Popsána byla až v roce 1998, ale její zničující vliv na populace obojživelníků je zpětně doložen do osmdesátých let. Největší škody napáchala v Austrálii a ve Střední a Jižní Americe. Některým oblastem světa se zatím vyhýbá, včetně Madagaskaru, který hostí řadu endemických druhů (viz Nádech…).
Podle nově publikovaných odhadů už tato houba způsobila vyhynutí 90 druhů obojživelníků a výrazný pokles početnosti dalších 411 druhů, přičemž populace 124 z nich se zmenšily o více než 90 %. Dohromady B. dendrobatidis dosud negativně ovlivnila 6,5 % z popsaných druhů obojživelníků. Pouze 12 % zasažených druhů nyní vykazuje opětovný nárůst početnosti.
Příbuzný druh Batrachochytrium salamandrivorans, zaznamenaný poprvé roku 2013, napadá ocasaté obojživelníky a představuje nebezpečí i pro naše mloky a čolky.
Pro srovnání: plíseň Geomyces destructans, způsobující syndrom bílého nosu, ohrožuje šest druhů netopýrů a západonilský virus (Flavivirus sp.) 23 ptačích druhů.
Scheele B. C. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aav0379
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [406,95 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.