Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

90

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 263, 2019/5

Houba Batrachochytrium dendrobatidis, patřící mezi chytridiomycety, má zřejmě na kontě více vyhubených živočišných druhů než kterýkoli jiný patogenní organismus moderní doby. Pochází z Asie, ale rozšířila se i na další kontinenty, k čemuž jí výrazně napomohl člověk prostřednictvím globalizovaného trhu s obojživelníky pro domácí chov i laboratoře. Popsána byla až v roce 1998, ale její zničující vliv na populace obojživelníků je zpětně doložen do osmdesátých let. Největší škody napáchala v Austrálii a ve Střední a Jižní Americe. Některým oblastem světa se zatím vyhýbá, včetně Madagaskaru, který hostí řadu endemických druhů (viz Nádech…).

Podle nově publikovaných odhadů už tato houba způsobila vyhynutí 90 druhů obojživelníků a výrazný pokles početnosti dalších 411 druhů, přičemž populace 124 z nich se zmenšily o více než 90 %. Dohromady B. dendrobatidis dosud negativně ovlivnila 6,5 % z popsaných druhů obojživelníků. Pouze 12 % zasažených druhů nyní vykazuje opětovný nárůst početnosti.

Příbuzný druh Batrachochytrium salamandrivorans, zaznamenaný poprvé roku 2013, napadá ocasaté obojživelníky a představuje nebezpečí i pro naše mloky a čolky.

Pro srovnání: plíseň Geomyces destructans, způsobující syndrom bílého nosu, ohrožuje šest druhů netopýrů a západonilský virus (Flavivirus sp.) 23 ptačích druhů.

Scheele B. C. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aav0379

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Mykologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...