Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

90

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 263, 2019/5

Houba Batrachochytrium dendrobatidis, patřící mezi chytridiomycety, má zřejmě na kontě více vyhubených živočišných druhů než kterýkoli jiný patogenní organismus moderní doby. Pochází z Asie, ale rozšířila se i na další kontinenty, k čemuž jí výrazně napomohl člověk prostřednictvím globalizovaného trhu s obojživelníky pro domácí chov i laboratoře. Popsána byla až v roce 1998, ale její zničující vliv na populace obojživelníků je zpětně doložen do osmdesátých let. Největší škody napáchala v Austrálii a ve Střední a Jižní Americe. Některým oblastem světa se zatím vyhýbá, včetně Madagaskaru, který hostí řadu endemických druhů (viz Nádech…).

Podle nově publikovaných odhadů už tato houba způsobila vyhynutí 90 druhů obojživelníků a výrazný pokles početnosti dalších 411 druhů, přičemž populace 124 z nich se zmenšily o více než 90 %. Dohromady B. dendrobatidis dosud negativně ovlivnila 6,5 % z popsaných druhů obojživelníků. Pouze 12 % zasažených druhů nyní vykazuje opětovný nárůst početnosti.

Příbuzný druh Batrachochytrium salamandrivorans, zaznamenaný poprvé roku 2013, napadá ocasaté obojživelníky a představuje nebezpečí i pro naše mloky a čolky.

Pro srovnání: plíseň Geomyces destructans, způsobující syndrom bílého nosu, ohrožuje šest druhů netopýrů a západonilský virus (Flavivirus sp.) 23 ptačích druhů.

Scheele B. C. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aav0379

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Mykologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....