Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

90

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 263, 2019/5

Houba Batrachochytrium dendrobatidis, patřící mezi chytridiomycety, má zřejmě na kontě více vyhubených živočišných druhů než kterýkoli jiný patogenní organismus moderní doby. Pochází z Asie, ale rozšířila se i na další kontinenty, k čemuž jí výrazně napomohl člověk prostřednictvím globalizovaného trhu s obojživelníky pro domácí chov i laboratoře. Popsána byla až v roce 1998, ale její zničující vliv na populace obojživelníků je zpětně doložen do osmdesátých let. Největší škody napáchala v Austrálii a ve Střední a Jižní Americe. Některým oblastem světa se zatím vyhýbá, včetně Madagaskaru, který hostí řadu endemických druhů (viz Nádech…).

Podle nově publikovaných odhadů už tato houba způsobila vyhynutí 90 druhů obojživelníků a výrazný pokles početnosti dalších 411 druhů, přičemž populace 124 z nich se zmenšily o více než 90 %. Dohromady B. dendrobatidis dosud negativně ovlivnila 6,5 % z popsaných druhů obojživelníků. Pouze 12 % zasažených druhů nyní vykazuje opětovný nárůst početnosti.

Příbuzný druh Batrachochytrium salamandrivorans, zaznamenaný poprvé roku 2013, napadá ocasaté obojživelníky a představuje nebezpečí i pro naše mloky a čolky.

Pro srovnání: plíseň Geomyces destructans, způsobující syndrom bílého nosu, ohrožuje šest druhů netopýrů a západonilský virus (Flavivirus sp.) 23 ptačích druhů.

Scheele B. C. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aav0379

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Mykologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné