Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Zevrubně o zevrubně

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 132, 2021/2

Každá profese má svoje. Lékaři si musí zvyknout, že i zcela neznámí lidé se jim ve společnosti svěřují se svými potížemi. K profesi jazykovědce v očích mnoha lidí nejspíš patří povinnost vyslechnout jejich nářky nad stavem jazyka.

Nedávno se mi takto svěřil jeden známý se strašlivou nelogičností našeho jazyka: slovo zevrubný má dva vzájemně protikladné významy – znamená jak detailní či podrobný, tak povrchní nebo přibližný. Pokud nevěříte, můžete si to ověřit ve slovníku anebo nahlédněte do jazykového korpusu (na korpus.cz). Tam zjistíte, že první význam je výrazně častější; např. současná internetová žurnalistika ho preferuje v poměru 20 : 1 oproti významu druhému. Doklady ale najdete pro obojí:

(1) Západ od Ruska požaduje objasnění a zevrubné vyšetřování [Navalného otravy].

(2) Kdo se seznámil alespoň zevrubně se spisem […] Čapí hnízdo, se mohl přesvědčit o tom, že korupce formální „de iure“ a provolání „všetci kradnú“ znamená něco zcela jiného.

Z kontextu je zřejmé, že v prvním případě jde Západu o detailní vyšetřování, zatímco v druhém se autor dovolává i jen velmi povšechné znalosti kauzy.

Jak je možné, aby jeden výraz znamenal něco a zároveň svůj protiklad? Nemělo by se to zatrhnout?

V takové debatě s obhájci nekompromisní logiky nepomůže, že daný jev pojmenujete (říká se mu odborně enantiosémie), nebo ukážete, že se to netýká pouze tohoto slova (potřebný může být ten, kdo něco potřebuje, i ten, koho je třeba) a zdaleka ne jen češtiny (viz latinské altus znamenající vysoký i hluboký). Tyto kritiky nedostatečné logičnosti přirozeného jazyka nepřesvědčíte ani poukazem k tomu, že analogický jev – situačně zakotvenou ironii („ty seš ale šikula“) – sami běžně používají.

To, na co se při takovéto kritice většinou zapomíná, je klíčová role kontextu. Ten nám mnohdy pomůže zjednoznačnit to, co je při izolovaném použití dvojznačné. Proto si jazyk takovouto nejasnost může dovolit, a proto není třeba jeho osud brát do svých rukou a opravovat ho. Z naší jazykové historie totiž víme, že je to krok zbytečný a hlavně kontraproduktivní.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Václav Cvrček

Václav Cvrček, Ph.D., (*1981) vystudoval bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. V disertační práci na oboru matematická (korpusová) lingvistika se věnoval otázce regulace jazyka a lingvistických intervencí do jazykového vývoje. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...