Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Zevrubně o zevrubně

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 132, 2021/2

Každá profese má svoje. Lékaři si musí zvyknout, že i zcela neznámí lidé se jim ve společnosti svěřují se svými potížemi. K profesi jazykovědce v očích mnoha lidí nejspíš patří povinnost vyslechnout jejich nářky nad stavem jazyka.

Nedávno se mi takto svěřil jeden známý se strašlivou nelogičností našeho jazyka: slovo zevrubný má dva vzájemně protikladné významy – znamená jak detailní či podrobný, tak povrchní nebo přibližný. Pokud nevěříte, můžete si to ověřit ve slovníku anebo nahlédněte do jazykového korpusu (na korpus.cz). Tam zjistíte, že první význam je výrazně častější; např. současná internetová žurnalistika ho preferuje v poměru 20 : 1 oproti významu druhému. Doklady ale najdete pro obojí:

(1) Západ od Ruska požaduje objasnění a zevrubné vyšetřování [Navalného otravy].

(2) Kdo se seznámil alespoň zevrubně se spisem […] Čapí hnízdo, se mohl přesvědčit o tom, že korupce formální „de iure“ a provolání „všetci kradnú“ znamená něco zcela jiného.

Z kontextu je zřejmé, že v prvním případě jde Západu o detailní vyšetřování, zatímco v druhém se autor dovolává i jen velmi povšechné znalosti kauzy.

Jak je možné, aby jeden výraz znamenal něco a zároveň svůj protiklad? Nemělo by se to zatrhnout?

V takové debatě s obhájci nekompromisní logiky nepomůže, že daný jev pojmenujete (říká se mu odborně enantiosémie), nebo ukážete, že se to netýká pouze tohoto slova (potřebný může být ten, kdo něco potřebuje, i ten, koho je třeba) a zdaleka ne jen češtiny (viz latinské altus znamenající vysoký i hluboký). Tyto kritiky nedostatečné logičnosti přirozeného jazyka nepřesvědčíte ani poukazem k tomu, že analogický jev – situačně zakotvenou ironii („ty seš ale šikula“) – sami běžně používají.

To, na co se při takovéto kritice většinou zapomíná, je klíčová role kontextu. Ten nám mnohdy pomůže zjednoznačnit to, co je při izolovaném použití dvojznačné. Proto si jazyk takovouto nejasnost může dovolit, a proto není třeba jeho osud brát do svých rukou a opravovat ho. Z naší jazykové historie totiž víme, že je to krok zbytečný a hlavně kontraproduktivní.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Václav Cvrček

Václav Cvrček, Ph.D., (*1981) vystudoval bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. V disertační práci na oboru matematická (korpusová) lingvistika se věnoval otázce regulace jazyka a lingvistických intervencí do jazykového vývoje. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...