JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Mystérium rozmnožování krytosemenných rostlin

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 118, 2021/2

Reprodukce krytosemenných rostlin může na první pohled připomínat rozmnožování živočichů, je však mnohem spletitější. V květech se totiž vyvíjí samostatná „skrytá“ generace, která odkazuje na dávné doby, kdy představovala samostatné jedince.

Jak již sám jejich název napovídá, krytosemenné rostliny, jejichž typickými zástupci jsou například tulipán, lípa nebo kopretina, mají semena schovaná („ukrytá“), a to uvnitř plodů. Na první pohled se tak zdá, že dospělá rostlina tvoří „normálně“ semena, ze kterých vyroste nový jedinec. Jenže situace je ve skutečnosti o něco složitější – pro rostliny je typické střídání dvou různých generací, sporofytu a gametofytu. Dospělá rostlina náleží ke sporofytní části životního cyklu a nese veškerou genetickou informaci ve dvou kopiích (obr. 1). Má-li dojít k pohlavnímu rozmnožování, vytvoří květy, v nichž nevznikají pohlavní buňky přímo, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale nejdříve vzniknou spory. Ty jsou u krytosemenných odděleného pohlaví, to znamená samčí a samičí. Samčí vznikají v prašnících tyčinek, zatímco samičí nalezneme v semeníku uvnitř pestíku. Spory vznikají meiózou, tedy buněčným dělením, při němž se redukuje množství genetické informace na polovinu. Představují tak počátek gametofytní části životního cyklu, která obsahuje oproti sporofytu pouhou polovinu genetické informace. Spory spolu nesplývají, protože se nejedná o obdobu pohlavních buněk, ale dále se dělí a vzniká mnohobuněčný gametofyt. Zralý samičí gametofyt se u asi 70 % krytosemenných (včetně třeba rdesna, modelového huseníčku rolního, brukve řepky olejky, rajčete, brambor, kukuřice a mnoha dalších) skládá z osmi buněk, zatímco samčí gametofyt před oplozením (tj. pylová láčka) je tvořen třemi buňkami. Samičí gametofyt krytosemenných nepředstavuje samostatnou volně žijící generaci, ale naopak se vyvíjí uvnitř květů (v semeníku), kde ho plně vyživuje dospělá rostlina (tedy sporofyt), a zůstává před našimi zraky „skryt“. Až uvnitř samičího gametofytu, zvaného „zárodečný vak“, se vyvíjí samotná samičí pohlavní buňka – vaječná.

Ze samčí spory se naopak vyvíjí samčí gametofyt, jehož úkolem je po opuštění prašníku dopravit svoji neporušenou genetickou informaci na bliznu, a to i navzdory nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. V tomto „putovním“ stadiu má podobu pylových zrn.

Boj o vítěze

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Jan Fíla

RNDr. Jan Fíla, Ph.D., (*1988) vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor anatomie a fyziologie rostlin. Již několik let působí v Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v laboratoři biologie pylu, vedené doc. Davidem Honysem. Zabývá se studiem fosforylace proteinů v pylových zrnech a pylových láčkách a také rolí vybraných kandidátních genů při vývoji květů a plodů.
Fíla Jan

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...