Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Mystérium rozmnožování krytosemenných rostlin

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 118, 2021/2

Reprodukce krytosemenných rostlin může na první pohled připomínat rozmnožování živočichů, je však mnohem spletitější. V květech se totiž vyvíjí samostatná „skrytá“ generace, která odkazuje na dávné doby, kdy představovala samostatné jedince.

Jak již sám jejich název napovídá, krytosemenné rostliny, jejichž typickými zástupci jsou například tulipán, lípa nebo kopretina, mají semena schovaná („ukrytá“), a to uvnitř plodů. Na první pohled se tak zdá, že dospělá rostlina tvoří „normálně“ semena, ze kterých vyroste nový jedinec. Jenže situace je ve skutečnosti o něco složitější – pro rostliny je typické střídání dvou různých generací, sporofytu a gametofytu. Dospělá rostlina náleží ke sporofytní části životního cyklu a nese veškerou genetickou informaci ve dvou kopiích (obr. 1). Má-li dojít k pohlavnímu rozmnožování, vytvoří květy, v nichž nevznikají pohlavní buňky přímo, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale nejdříve vzniknou spory. Ty jsou u krytosemenných odděleného pohlaví, to znamená samčí a samičí. Samčí vznikají v prašnících tyčinek, zatímco samičí nalezneme v semeníku uvnitř pestíku. Spory vznikají meiózou, tedy buněčným dělením, při němž se redukuje množství genetické informace na polovinu. Představují tak počátek gametofytní části životního cyklu, která obsahuje oproti sporofytu pouhou polovinu genetické informace. Spory spolu nesplývají, protože se nejedná o obdobu pohlavních buněk, ale dále se dělí a vzniká mnohobuněčný gametofyt. Zralý samičí gametofyt se u asi 70 % krytosemenných (včetně třeba rdesna, modelového huseníčku rolního, brukve řepky olejky, rajčete, brambor, kukuřice a mnoha dalších) skládá z osmi buněk, zatímco samčí gametofyt před oplozením (tj. pylová láčka) je tvořen třemi buňkami. Samičí gametofyt krytosemenných nepředstavuje samostatnou volně žijící generaci, ale naopak se vyvíjí uvnitř květů (v semeníku), kde ho plně vyživuje dospělá rostlina (tedy sporofyt), a zůstává před našimi zraky „skryt“. Až uvnitř samičího gametofytu, zvaného „zárodečný vak“, se vyvíjí samotná samičí pohlavní buňka – vaječná.

Ze samčí spory se naopak vyvíjí samčí gametofyt, jehož úkolem je po opuštění prašníku dopravit svoji neporušenou genetickou informaci na bliznu, a to i navzdory nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. V tomto „putovním“ stadiu má podobu pylových zrn.

Boj o vítěze

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Jan Fíla

RNDr. Jan Fíla, Ph.D., (*1988) vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor anatomie a fyziologie rostlin. Již několik let působí v Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v laboratoři biologie pylu, vedené doc. Davidem Honysem. Zabývá se studiem fosforylace proteinů v pylových zrnech a pylových láčkách a také rolí vybraných kandidátních genů při vývoji květů a plodů.
Fíla Jan

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...