Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

30 %

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 77, 2021/2

Suchozemské ekosystémy v současné době pohlcují asi 30 % oxidu uhličitého produkovaného lidmi. To se ale může rychle změnit a ekosystémy se začnou měnit z úložišť na producenty uhlíku. Zatímco fotosyntéza má své teplotní maximum, po jehož překročení začne její intenzita klesat, respirace roste se zvyšuje s teplotou nadále.

Nová studie publikovaná v časopise Science Advances zpracovala data z globální sítě FLUXNET pro roky 1991 až 2015. Síť tvoří stovky stanic, na nichž probíhá kontinuální měření výměny CO2, vodní páry a energie mezi ekosystémy a atmosférou.

U rostlin C3 má fotosyntéza vrchol při 18 °C, u rostlin C4 (např. kukuřice nebo cukrové třtiny) při 28 °C, při vyšších teplotách prudce klesá. Pokud bude produkce emisí pokračovat stávajícím tempem, schopnost suchozemských ekosystémů absorbovat uhlík poklesne do poloviny století na polovinu. Rychlý pokles se týká především těch biomů, které uhlíku zadržují nejvíce – včetně deštných pralesů a tajgy. Autoři navíc upozorňují, že jde o konzervativní odhady, protože předpokládají plné a okamžité zotavení vegetace po prožitém teplotním stresu (ke stresovým reakcím rostlin viz také článek Michala Hály I rostliny bojují se stresem).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...