Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Podívejme se jazykovému koutku na zoubek

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 784, 2021/12

Píšu dnes svůj poslední sloupek pro Vesmír a ke své ostudě musím přiznat, že až nedávno mi došlo, jak prapodivné je jméno této rubriky. Nevyžaduje mnoho úsilí vypátrat, že původní Jazykové koutky v ČRo každodenně (!) připravovali od roku 1946 významní lingvisté (zejména Bohuslav Havránek) a že jejich předchůdci byla tzv. Jazyková zákampí, jimiž se od roku 1942 dostal do širšího povědomí František Trávníček, pozdější nemilosrdný poúnorový vládce české lingvistiky. Kde se ale vzalo to označení?

Přídavné jméno jazykový celkem jednoznačně odkazuje k lingvistice, pojďme se proto zaměřit na koutek. Ten je ve stomilionovém korpusu současné psané češtiny SYN2020 slušně doložen, najdeme ho přesně 2677× (zhruba 22 výskytů na milion slov), přičemž většina připadá na beletrii.

Na koutku je zvláštní, že většina jeho výskytů neodkazuje k nějaké lokaci, jak by se mohlo zdát (např. současné slovníky uvádějí jako první význam zdrobnělý kout, dále místo vyhrazené pro určitou činnost). Přes 50 % výskytů slova koutek přitom připadá na dvě užití: koutek očí a koutek úst. Zatímco to první má primárně přenesený význam periferního vidění či nenápadného pozorování (vedle doslovné „slzy v koutku oka“), druhé je většinově nemetaforické („slina v koutku úst“), i když ve spojení s cukat či škubat má rovněž přenesený význam, a to jak potlačovaného smíchu, tak zadržovaného pláče.

Zbylá polovina výskytů slova koutek se pojí s různými kolokáty. Část z nich skutečně odkazuje k místu, které je určeno k provozování činnosti či pro specifické osoby (čtenářský, dětský, hrací, relaxační apod.), jiné mají opět silně metaforický význam (např. rudý koutek). Nejvýraznější je asi spojení koutek duše (či vědomí), jehož význam se těžko uchopuje, zhruba jde o potlačovanou část povědomí („v koutku duše tušila, že...“).

Spojení jazykovýkoutek mimo název rubriky moc nežije. K analýze nám tedy musí postačit analogie s významy naznačenými výše. Už asi nezjistíme, jaká byla motivace těch, kteří jméno této rubriky vymysleli. Pokud bych si ale mohl vybrat, hlasoval bych pro analogii s koutkem duše – jazykový koutek by měl být fórem, kde z hlubin našeho jazykového povědomí vytahujeme na světlo to, o čem jsme si mysleli, že tam není, bez ohledu na to, zda si přejeme, aby to zůstalo skryto, či nikoli.

Ať jsou všechny další jazykové koutky takové.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Václav Cvrček

Václav Cvrček, Ph.D., (*1981) vystudoval bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. V disertační práci na oboru matematická (korpusová) lingvistika se věnoval otázce regulace jazyka a lingvistických intervencí do jazykového vývoje. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...