i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Očista incestem

 |  1. 11. 2021
 |  Vesmír 100, 658, 2021/11

Příbuzenská plemenitba (angl. inbreeding), tedy rozmnožování blízce příbuzných jedinců, ke kterému dochází v malých a izolovaných populacích, má za následek nejen ochuzení genetické variability, ale i zvýšené riziko výskytu vrozených recesivních chorob. Ty se, z definice, projeví jen u jedinců, kteří dostanou recesivní alelu od obou rodičů – k tomu může u příbuzných docházet častěji. Stejný princip by ovšem, zdánlivě paradoxně, mohl malé populace od některých těchto negativních mutací očistit.

U kriticky ohroženého druhu novozélandského papouška, kakapa sovího (Strigops habroptila), dělá ochranářům vrásky právě vysoká míra příbuzenského křížení – zřejmě má podíl na malé plodnosti a současně je velkým rizikem při epidemii infekčních chorob. V roce 2019 při epizodě aspergilózy ochranáři vyhlásili poplach a mobilizovali finanční zdroje od dárců z celého světa. Hrozící epidemii se naštěstí podařilo potlačit.

I když je kakapů jen 201, najdeme u nich dvě genetické linie. Drtivá většina kakapů, kteří dali základ dnešní populaci (35 z 36), pocházela ze Stewartova ostrova. Na větším Jižním ostrově zbyl poslední mohykán – samec Richard Henry. V současnosti po ostrovech očištěných od zavlečených predátorů běhá sedm jeho potomků (čtyři samice, tři samci), které si ochranáři hýčkají jako nositele vzácných genů. Jak se tyto linie liší v genetické variabilitě a podílu škodlivých mutací?

Mezinárodní tým vědců pod vedením Nicolase Dussexe ze Stockholmské univerzity porovnal genomy 35 jedinců ze Stewartova ostrova, Richarda Henryho a dalších 13 jedinců z tzv. pevninské populace zachovaných v muzejních sbírkách.

Kakapové, kteří prošli na Stewartově ostrově výrazným efektem hrdla láhve, jsou na tom podle předpokladů po stránce genetické variability prachbídně, na stranu druhou ale prošli jistou očistou – podíl škodlivých mutací je v populaci nižší než u populace pevninské. Právě proto by se podle autorů uvedené studie mělo případné další mísení linií důkladně zvážit – na jedné straně by sice zvýšilo genetickou variabilitu (což je určitě žádoucí), na straně druhé by do druhé linie mohlo zanést škodlivé mutace.

Každopádně držte palce v nadcházející sezoně, která bude pro kakapy opět hnízdní – sice se očekává menší „zápal“ než v rekordním roce 2019, kdy se vyklubalo 86 ptáčat (viz online článek Záchrana v přímém přenosu), ale i tak to bude určitě vítaná vzpruha po sérii úmrtí (na aspergilózu a z dalších příčin), která populaci snížila z 213 na 201 ptáků.

Dussex N.: Cell genomics, 2021, DOI: 10.1016/j.xgen.2021.100002

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Nový Zéland je jeho srdeční záležitostí.
Pipek Pavel

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné