mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Očista incestem

 |  1. 11. 2021
 |  Vesmír 100, 658, 2021/11

Příbuzenská plemenitba (angl. inbreeding), tedy rozmnožování blízce příbuzných jedinců, ke kterému dochází v malých a izolovaných populacích, má za následek nejen ochuzení genetické variability, ale i zvýšené riziko výskytu vrozených recesivních chorob. Ty se, z definice, projeví jen u jedinců, kteří dostanou recesivní alelu od obou rodičů – k tomu může u příbuzných docházet častěji. Stejný princip by ovšem, zdánlivě paradoxně, mohl malé populace od některých těchto negativních mutací očistit.

U kriticky ohroženého druhu novozélandského papouška, kakapa sovího (Strigops habroptila), dělá ochranářům vrásky právě vysoká míra příbuzenského křížení – zřejmě má podíl na malé plodnosti a současně je velkým rizikem při epidemii infekčních chorob. V roce 2019 při epizodě aspergilózy ochranáři vyhlásili poplach a mobilizovali finanční zdroje od dárců z celého světa. Hrozící epidemii se naštěstí podařilo potlačit.

I když je kakapů jen 201, najdeme u nich dvě genetické linie. Drtivá většina kakapů, kteří dali základ dnešní populaci (35 z 36), pocházela ze Stewartova ostrova. Na větším Jižním ostrově zbyl poslední mohykán – samec Richard Henry. V současnosti po ostrovech očištěných od zavlečených predátorů běhá sedm jeho potomků (čtyři samice, tři samci), které si ochranáři hýčkají jako nositele vzácných genů. Jak se tyto linie liší v genetické variabilitě a podílu škodlivých mutací?

Mezinárodní tým vědců pod vedením Nicolase Dussexe ze Stockholmské univerzity porovnal genomy 35 jedinců ze Stewartova ostrova, Richarda Henryho a dalších 13 jedinců z tzv. pevninské populace zachovaných v muzejních sbírkách.

Kakapové, kteří prošli na Stewartově ostrově výrazným efektem hrdla láhve, jsou na tom podle předpokladů po stránce genetické variability prachbídně, na stranu druhou ale prošli jistou očistou – podíl škodlivých mutací je v populaci nižší než u populace pevninské. Právě proto by se podle autorů uvedené studie mělo případné další mísení linií důkladně zvážit – na jedné straně by sice zvýšilo genetickou variabilitu (což je určitě žádoucí), na straně druhé by do druhé linie mohlo zanést škodlivé mutace.

Každopádně držte palce v nadcházející sezoně, která bude pro kakapy opět hnízdní – sice se očekává menší „zápal“ než v rekordním roce 2019, kdy se vyklubalo 86 ptáčat (viz online článek Záchrana v přímém přenosu), ale i tak to bude určitě vítaná vzpruha po sérii úmrtí (na aspergilózu a z dalších příčin), která populaci snížila z 213 na 201 ptáků.

Dussex N.: Cell genomics, 2021, DOI: 10.1016/j.xgen.2021.100002

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...