Tetřívci pod dohledem satelitů

Tetřívků obecných (Tetrao tetrix) v Krušných horách ubývá. Dokládají to výsledky dlouhodobého počítání tohoto zvláště chráněného druhu odborníky z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Zatímco v letech 2006 a 2007 napočítali na jarních tokaništích přes 300 kohoutků, nyní jich zaznamenávají kolem 130. „Populační fluktuace jsou běžné, nicméně jasně vidíme, že z některých tradičních tokanišť tetřívci zmizeli, a to hlavně z východních částí krušnohorských ptačích oblastí. Jako klíčový faktor se jeví změna prostředí, a to hlavně zarůstání tokanišť,“ říká vedoucí týmu a děkan FŽP Vladimír Bejček. Roli mohou hrát klimatické změny (a s nimi spojené pronikání prasat divokých do tetřívčích lokalit), nevhodné lesní hospodaření, výstavba větrných elektráren i rušení turisty.

Při sledování změn prostředí pomáhá i multispektrální snímkování družicemi Landsat. Snímky poskytují informace např. o zelenosti listového pokryvu, vlhkosti, rozsahu holé půdy nebo trvání sněhové pokrývky.

Multispektrální družicové snímání poskytuje informace o prostředí obývaném tetřívky. Na obrázku Landsat 8.Ilustrace Goddard Space Flight Center, NASA

„Nesnažíme se z družicových snímků určit preferované a nepreferované biotopy tetřívka v kategoriích, jaké by stanovil a pojmenoval člověk (např. rozvolněné mladé porosty smrku pichlavého s příměsí břízy). Pracujeme přímo se spektrálními daty. Máme tak k dispozici mnoho vlastností tetřívčího prostředí, které jsme neovlivnili lidským vnímáním a dokážeme lépe popsat změny prostředí v celé časové řadě a vztáhnout je ke změnám početnosti tetřívků,“ vysvětluje členka mapovacího týmu Petra Šímová.