i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Ottovy Čechy

Projekt na čtvrt století
 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 648, 2021/10

Na konci 19. století fungovaly v Praze tři velké vydavatelské domy – J. R. Vilímek, F. Topič a Jan Otto. Ottova vydavatelská politika byla celkem jednoduchá, ale také velkorysá. Pro běžného čtenáře tiskl velké množství nejrůznějších knižních i časopiseckých titulů, ale ze zisku dokázal vytvářet prostor pro náročná díla, jako byl Brehmův život zvířat, Ottův slovník naučný o 28 svazcích a patnáctidílný komplet Čechy, vydávaný v letech 1883–1908. Účastnily se jej desítky autorů a jedni z nejlepších ilustrátorů své doby. Jan Otto byl klidný, přemýšlivý muž, který docházel za Františkem Palackým a dalšími českými vzdělanci. Silně a programově dokázal jít za velkým cílem. Lidovou četbou chtěl národ přimknout k české knize, ale zároveň vydáváním náročnějších titulů Světové knihovny budoval kulturní základy evropsky vzdělaného národa. Z jeho okruhu později vzešli další výborní nakladatelé jako Laichter či Borový.

V době rozjezdu Ottova podniku fungovalo v Čechách asi 180 knihkupců (z toho 70 v Praze) a na Moravě asi 50 knihkupců. Otto se nechal inspirovat podobnými zahraničními díly, zejména velkým německy psaným projektem prince Rudolfa, tzv. Kronprinzenwerkem Rakousko-uherská monografie. Ale také jemu předcházely fenomenálně úspěšné řady Picturesque AmericaPicturesque Europe z roku 1870. I běžní lidé začínali být v té době pyšní na pamětihodnosti své krajiny, ale tyto publikace rovněž sledovaly politický cíl, jímž bylo sjednocení různých národů či regionů do jednoho státního celku. Po pročtení těchto obvykle obrazově výborně vybavených knih měl čtenář mít pocit, že je nikoli Hanák nebo Jihočech, ale příslušník vynikajícího státního celku, či v případě Ottova díla, že je dobré a cenné být Čechem.

První díly Ottova projektu se týkaly Vltavy a Šumavy. Bylo z nich cítit okouzlení pozdním romantismem i prvek, který byl donedávna považován za součást české národní povahy – poetické a zejména lyrické pojetí domoviny.

Otto se tímto projektem zabýval 26 let a jenom na honorářích vyplatil víc než 100 tisíc zlatých. Celý komplet obsahuje asi 5000 tiskových stran a dohromady několik tisíc obrázků, které zachycují Čechy v době velkého průmyslového a městského přerodu. Není jasné, zda se nakladateli peníze vrátily, protože zhruba ve stejné době začínal J. R. Vilímek vydávat jednodušší a levnější cyklus Letem českým světem. Otto se však na projektu Čechy naučil pracovat s velkým množstvím autorů (kteří museli plnit termíny, jinak by kniha nikdy nevyšla) a mohl se pustit do Ottova slovníku. Zkuste přijít dnes do nějakého nakladatelství a navrhnout jim projekt trvající dvacet let, v ceně zhruba 40 milionů korun a za účasti přibližně 2000 autorů. Odkážou vás na Wikipedii a s ostudou vyženou.

Předkládaná monografie velkého formátu nejprve mapuje nakladatelské poměry v Čechách a Ottův život a dílo, ale hlavní část knihy je věnována popisu vybraných lokalit a pečlivému výběru mnoha desítek dobových obrázků. Ottovy Čechy byly nedávno vydány v reprintu, podobně jako blízký a rovněž dodnes velice ceněný patnáctidílný komplet Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého, který vycházel od roku 1880. Obě řady nejenom zaujaly místo klasických titulů a staly se sběratelskými předměty, ale také je lidé dodnes čtou a citují z nich. Stojí za nimi nakladatelská vize, touha nechat za sebou nějaký velký, kulturní počin a zřejmě i nemalá tíha padající na bedra tehdejších editorů, redaktorů, tiskáren a samotného nakladatele.

Tuto knihu vnímám jako poděkování tomu vzácnému a pracovitému druhu lidí, jakým Jan Otto a převaha jeho autorů určitě byli. V mé knihovně je většina svazků původní edice, takže spíš oceňuji úvodní historické kapitoly, ale čtenář, kterého zajímá, jak nejenom kolem roku 1900 Čechy vypadaly, ale také jak citlivě a okouzleně je lidé tehdy vnímali, rád sáhne po této knize. Vlastně je zajímavé, že vyšla v Olomouci, i když další Ottův projekt Morava zničila první světová válka.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné