Ottovy Čechy

Na konci 19. století fungovaly v Praze tři velké vydavatelské domy – J. R. Vilímek, F. Topič a Jan Otto. Ottova vydavatelská politika byla celkem jednoduchá, ale také velkorysá. Pro běžného čtenáře tiskl velké množství nejrůznějších knižních i časopiseckých titulů, ale ze zisku dokázal vytvářet prostor pro náročná díla, jako byl Brehmův život zvířat, Ottův slovník naučný o 28 svazcích a patnáctidílný komplet Čechy, vydávaný v letech 1883–1908. Účastnily se jej desítky autorů a jedni z nejlepších ilustrátorů své doby. Jan Otto byl klidný, přemýšlivý muž, který docházel za Františkem Palackým a dalšími českými vzdělanci. Silně a programově dokázal jít za velkým cílem. Lidovou četbou chtěl národ přimknout k české knize, ale zároveň vydáváním náročnějších titulů Světové knihovny budoval kulturní základy evropsky vzdělaného národa. Z jeho okruhu později vzešli další výborní nakladatelé jako Laichter či Borový.

V době rozjezdu Ottova podniku fungovalo v Čechách asi 180 knihkupců (z toho 70 v Praze) a na Moravě asi 50 knihkupců. Otto se nechal inspirovat podobnými zahraničními díly, zejména velkým německy psaným projektem prince Rudolfa, tzv. Kronprinzenwerkem Rakousko-uherská monografie. Ale také jemu předcházely fenomenálně úspěšné řady Picturesque America a Picturesque Europe z roku 1870. I běžní lidé začínali být v té době pyšní na pamětihodnosti své krajiny, ale tyto publikace rovněž sledovaly politický cíl, jímž bylo sjednocení různých národů či regionů do jednoho státního celku. Po pročtení těchto obvykle obrazově výborně vybavených knih měl čtenář mít pocit, že je nikoli Hanák nebo Jihočech, ale příslušník vynikajícího státního celku, či v případě Ottova díla, že je dobré a cenné být Čechem.

Petra Kubíčková, Lubomír Novotný: Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908Vědecká knihovna v Olomouci 2020, 368 stran, ISBN 978-80-7053-330-7

První díly Ottova projektu se týkaly Vltavy a Šumavy. Bylo z nich cítit okouzlení pozdním romantismem i prvek, který byl donedávna považován za součást české národní povahy – poetické a zejména lyrické pojetí domoviny.

Otto se tímto projektem zabýval 26 let a jenom na honorářích vyplatil víc než 100 tisíc zlatých. Celý komplet obsahuje asi 5000 tiskových stran a dohromady několik tisíc obrázků, které zachycují Čechy v době velkého průmyslového a městského přerodu. Není jasné, zda se nakladateli peníze vrátily, protože zhruba ve stejné době začínal J. R. Vilímek vydávat jednodušší a levnější cyklus Letem českým světem. Otto se však na projektu Čechy naučil pracovat s velkým množstvím autorů (kteří museli plnit termíny, jinak by kniha nikdy nevyšla) a mohl se pustit do Ottova slovníku. Zkuste přijít dnes do nějakého nakladatelství a navrhnout jim projekt trvající dvacet let, v ceně zhruba 40 milionů korun a za účasti přibližně 2000 autorů. Odkážou vás na Wikipedii a s ostudou vyženou.

Soutok Vltavy a Sázavy u Davle, jak ho pro Ottovy Čechy zachytil Antonín Josef Lewý.

Údolí Vltavy, zde nedaleko Jarova, bylo tak odlesněné, že místy děti žebraly na vorařích klacky na oheň.Ilustrace A. J. Lewý.

Předkládaná monografie velkého formátu nejprve mapuje nakladatelské poměry v Čechách a Ottův život a dílo, ale hlavní část knihy je věnována popisu vybraných lokalit a pečlivému výběru mnoha desítek dobových obrázků. Ottovy Čechy byly nedávno vydány v reprintu, podobně jako blízký a rovněž dodnes velice ceněný patnáctidílný komplet Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého, který vycházel od roku 1880. Obě řady nejenom zaujaly místo klasických titulů a staly se sběratelskými předměty, ale také je lidé dodnes čtou a citují z nich. Stojí za nimi nakladatelská vize, touha nechat za sebou nějaký velký, kulturní počin a zřejmě i nemalá tíha padající na bedra tehdejších editorů, redaktorů, tiskáren a samotného nakladatele.

Tuto knihu vnímám jako poděkování tomu vzácnému a pracovitému druhu lidí, jakým Jan Otto a převaha jeho autorů určitě byli. V mé knihovně je většina svazků původní edice, takže spíš oceňuji úvodní historické kapitoly, ale čtenář, kterého zajímá, jak nejenom kolem roku 1900 Čechy vypadaly, ale také jak citlivě a okouzleně je lidé tehdy vnímali, rád sáhne po této knize. Vlastně je zajímavé, že vyšla v Olomouci, i když další Ottův projekt Morava zničila první světová válka.