i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

V atmosféře Jupiteru možná tančí skřítci či elfové

 |  4. 1. 2021
 |  Vesmír 100, 12, 2021/1

Existenci bleskových výbojů už potvrdila čidla vědeckých sond u všech plynných planet Sluneční soustavy. Jeden z optických projevů bouřkové činnosti – skřítky a elfy – jsme ale až dosud pozorovali jen na Zemi. Jejich existence na jiných planetách ovšem byla předpovězena.

Skřítci (sprites) a elfové (elves) patří k velmi krátce trvajícím světelným jevům, které se objevují ve výškách 30–80 km nad mohutnými bouřkovými oblaky (Vesmír 95, 690, 2016/12). K jejich vzniku je potřeba obyčejný (avšak silný) bleskový výboj, směřující k zemi. Následuje záblesk, jehož tvar zásadně odlišuje skřítky od elfů. Zatímco skřítkové mohou připomínat postavičky s vlásky visícími dolů, mnohem rozměrnější elfové vypadají jako rychle se rozšiřující světelné kruhy, které dosahují průměru 200–320 km.1) Díky vybuzeným molekulám dusíku, jehož je v zemské atmosféře nejvíce, září skřítci i elfové červeně. Nejnovější výzkum poprvé potvrdil tyto tajemné výboje také na jiné planetě – Jupiteru. Mají pravděpodobně docela jinou barvu, než výboje pozemské.

Sonda Juno krouží okolo Jupiteru od roku 2016. Je vybavena ultrafialovým spektrometrem, v jehož záznamech objevil tým z amerického Southwest Research Institute skvrny odpovídající silným zábleskům ultrafialového záření. Pozorovaných událostí bylo celkem 11 a vždy šlo o rozsáhlé a mimořádně jasné úkazy. Protože víme, jak atmosféra Jupiteru pohlcuje záření, lze odhadnout výšku zdroje na 260 km nad úrovní tlaku 1 baru, tedy mnohem výš, než je poloha Jupiterových vodních oblaků. Dokazují to také spektrální analýzy záření, které ukazují, že v záblescích převládají spektrální čáry vodíku. Z toho lze vyvodit, že přístroje sondy Juno zaznamenaly nejspíš ultrafialovou stopu, kterou za sebou zanechali skřítkové či elfové ve vrchních vrstvách Jupiterovy atmosféry, tvořené hlavně vodíkem. Proto by se popisované záblesky elfů a skřítků našim očím jevily jako modré nebo růžové.

Giles R. S. et al.: Journal of Geophysical Research, 2020, DOI: 10.1029/2020JE006659

Poznámky

1) Kolmašová I.: Stopování skřítků a dalších přízračných jevů, Vesmír on-line, 29. 4. 2016.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivana Kolmašová

Ing. Ivana Kolmašov , Ph.D., (*1964) je vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. K jejím zájmům patří především vlny generované přírodními bleskovými výboji a vlnové emise v magnetosféře Země.
Kolmašová Ivana

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...