Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Přítel skřítků

rozhovor — s Ondřejem Santolíkem
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 690, 2016/12

Prahou křižuje auto, na jehož bocích se smějí malovaní skřítci. Člověk by za volantem čekal loutkáře, objíždějícího školky s pohádkovým programem, a přitom je majitelem renomovaný vědec. Před časem svým dvěma dcerám koupil barvy a štětce a dal jim ve výzdobě vozu volnou ruku. Zvolily téma, jímž se jejich táta pracovně zabývá.

Profesor Ondřej Santolík totiž vede tým, který v Ústavu fyziky atmosféry zkoumá skřítky – atmosférické výboje, pozorovatelné nad velmi silnými bouřkami. První vědecké pozorování tohoto jevu pochází teprve z roku 1989. Skřítci jsou obvykle červení až oranžoví, mají podobu postavičky s dlouhými rozcuchanými „vlasy“ a dlouhými „končetinami“ nebo podobu mrkve s natí visící směrem dolů. Skupina skřítků pak může vypadat jako medúza s dlouhými rameny a chapadly. Objevují se výhradně nad oblaky a dokážou svým jemným doutnavým světlem dosáhnout až ke spodní hranici ionosféry, do výšky zhruba 90 kilometrů nad povrchem Země. Santolíkův tým teď dokončuje analyzátor, který bude tento jev zkoumat od roku 2018 na palubě francouzské sondy TARANIS (Tool for the Analysis of RAdiation from lightNIng and Sprites). Doufá, že s jeho pomocí tento málo probádaný jev lépe poznáme.

Co vás na skřítcích zajímá? — Ze všeho nejvíc asi jejich vznik. Prozatím víme, že se převážně vyskytují nad kladnými blesky, ale existují i záznamy o skřítcích nad blesky zápornými. Navíc to vypadá, že nevznikají ani nad všemi atmosférickými výboji. Je to po všech stránkách tajemný úkaz, který si naši pozornost zaslouží stejně, jako kterýkoliv nedostatečně probádaný projev bouří, jako modré výtrysky, obří výtrysky nebo elfové (ELVES – Emission of Light and Very Low Frequency Perturbations From Electro-magnetic Pulse Sources).

Pokud jde o elfy, to je jev, který se dá přirovnat ke kruhům na hladině, šířícím se poté, co na ni dopadl kamínek. — To je poměrně přesné. Elf se zvětšuje s tím, jak se šíří elektromagnetický puls z bouře pod ním. Víme ovšem, že trvá daleko kratší dobu než obvyklé kruhy na hladině, jen asi necelou tisícinu sekundy. To předpovídají i existující modely vzniku elfů, potřebujeme jen získat více experimentálních dat, abychom takové závěry podrobně ověřili.

Prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr. (*1967)

Družicovým výzkumem vln a nestabilit v kosmickém plazmatu se zabývá od roku 1995, kdy získal doktoráty na Université d’Orléans (Fyzika) a na Karlově univerzitě v Praze (Fyzika plazmatu a ionizovaných prostředí). Vede výzkumné týmy několika připravovaných družicových projektů (nízkofrekvenční analyzátor přístroje RPWI pro sondu JUICE k měsícům planety Jupiter, analyzátor IME-HF pro sondu TARANIS, přístroj WAM pro přistávací platformu projektu ExoMars 2020). V červnu 2014 získal Akademickou prémii, určenou vynikajícím českým vědcům.1) Je profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Jeho současným hlavním působištěm je Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, kde vede oddělení kosmické fyziky. Tento tým patří mezi nejlepší šestinu vědců Akademie věd, jejichž výsledky lze označit za světovou špičku. Vyplývá to z posudku mezinárodního panelu odborníků, kteří v loňském roce a začátkem roku letošního hodnotili výsledky práce naší největší vědecké instituce. Podle expertů, které začátkem května citovaly Lidové noviny, je věda, kterou (O. Santolík, pozn. red.) se svými kolegy dělá, „fenomenálně dobrá. Takto vynikající tým si zaslouží tolik podpory, kolik je jen možné.“

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné