Odraz vlny

Jazyk je odraz doby a texty kolem nás ukazují, jak ji prožíváme. Toto neplatí pouze pro suchopárné poučky o jazykovém vývoji. Pomocí současných jazykových korpusů můžeme sledovat aktuální vývoj v použití slov covid, koronavirus a jejich odvozenin v roce 2020 (viz graf). A není to pouze zpráva o tom, že se nám v jazyce zabydlelo slovo, které jsme v něm ještě v lednu neměli. Je to výpověď o pandemii, stejně reálná a relevantní jako grafy ukazující nárůsty nakažených, hospitalizovaných a zemřelých.

Na rozdíl od notoricky známých zdravotních statistik, kde jsme mohli sledovat jen malý hrbolek v první vlně ve srovnání s masivním nárůstem na podzim, se zdá, jako by využití slov souvisejících s novým virem zažívalo strmý nárůst právě v jarních měsících, který se v druhé vlně neopakuje. Platí to především pro hlavní proud internetové žurnalistiky (mainstream jako idnes, novinky, aktualne atp.), v menší míře i pro poloveřejnou komunikaci na facebooku.

Pokud čtenář očekává vysvětlení, musím ho zklamat. Údaje o relativní četnosti slov spojených s covidem a koronavirem nicméně ukazují na to, jak jsme pandemii v jednotlivých fázích vnímali. Zatímco na jaře jsme byli v zajetí jednoho tématu (o to víc, že jsme to prožívali často na svých home officech, odkázáni na online média), druhá vlna už tolik mediální pozornosti nepřilákala. Možná i proto jsme ji nebrali tak vážně, přestože medicínská realita byla v porovnání s první vlnou nesrovnatelně horší.

Toto je totiž obrázek, který budou mít leckteří pamětníci v podvědomí uložený spíš než „objektivní“ realitu, kterou budoucí historici vydolují z archivů hygienických stanic.

Výskyt slov spojených s covidem a koronavirem v českých online textech.Korpus ONLINE, ČNK