Hydroxychlorochin není vhodný k léčbě onemocnění covid-19

Po propu knutí epidemie onemocnění covid-19 byla snaha objevit mezi známými a ověřenými léčivy používanými v různých indikacích takové, které by bylo účinné v léčbě této infekce. Kromě antivirotik remdesiviru a favipiraviru se pozornost upřela i na antimalarikum chlorochin a jeho méně toxický derivát hydroxychlorochin (Vesmír 99, 346, 2020/6). První zprávy o úspěšném využití těchto antimalarik v léčbě covid-19 se objevily v Číně a Jižní Koreji, pozdější publikace prof. D. Raolta pak srovnávala obě antimalarika a lepší výsledky dosáhla s hydroxychlorochinem (HCQ), zvláště v kombinaci s antibiotikem azithromycinem. Studie byla ale vedena jen s malým množstvím pacientů a řada odborníků zpochybňovala i způsob provedení a interpretaci výsledků. Přesto se zdálo, že zvláště použití HCQ je jednou z možností léčby. Nepřímým potvrzením pak byla autorizace použití strategických zásob sulfátu HCQ v USA k léčbě pandemie covid-19, kterou vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 28. března 2020. Nicméně postupně se objevovalo stále více zpráv o neúčinnosti HCQ v léčbě covid-19. I v tomto případě však šlo o studie s malým počtem pacientů, popřípadě o ne zcela důvěryhodné zdroje.

Určitým průlomem je článek publikovaný 8. 10. 2020 v prestižním časopise The New England Journal of Medicine, který shrnuje výsledky randomizované studie RECOVERY. Proběhla v 176 nemocnicích ve Velké Británii a byli do ní zařazeni dospělí pacienti s infekcí SARS-CoV-2. Ve skupině byli pacienti různorodí věkem (průměrný věk 65,4 roku), pohlavím i etnickou příslušností. Byli mezi nimi zastoupeni také diabetici, pacienti léčení na srdeční problémy (s výjimkou poruch srdečního rytmu, u kterých je HCQ kontraindikován), nebo lidé s chronickými plicními problémy. Z celkového počtu 4716 pacientů dostalo 3155 jedinců standardní péči, zbylých 1561 navíc HCQ. Počáteční dávka 800 mg sulfátu HCQ byla po 6 hodinách opakována a po dalších 6 hodinách byla podána dávka 400 mg, která se poté opakovala každých 12 hodin po dobu 9 dní. Obě skupiny byly sledovány 28 dní a byla hodnocena smrtnost k tomuto datu, která byla u standardně léčených pacientů 25 % a u skupiny užívající HCQ 27 %. Během sledované doby se vyléčilo 62,9 % standardně léčených pacientů a 59,6 % pacientů užívajících HCQ. Mírnější nebyl u pacientů s HCQ ani průběh onemocnění, o čemž svědčí fakt, že zatímco u pacientů léčených standardně jich muselo být dáno během sledované doby na plicní ventilaci 26,9 %, u HCQ skupiny to bylo 30,7 %. Navíc u pacientů s HCQ bylo zaznamenáno statisticky nevýznamně vyšší množství srdečních komplikací.

Pacienti užívající hydroxychlorochin tedy nevykázali oproti pacientům se standardní léčbou ve sledovaném období zlepšení v žádném ze sledovaných parametrů. Dle výsledků studie nelze proto doporučit použití hydroxychlorochinu k léčbě covid-19.

The RECOVERY Collaborative Group (29 hlavních autorů): N. Engl. J. Med., 2020, DOI: 10.1056/NEJMoa2022926