Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Viry, pavučina života a lehký vánek bytí

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 528, 2020/9

Jestli náš druh, který jsme kdysi pyšně nazvali Homo sapiens, někdy něco zabije, budou to nejspíš nepatrné viry. Po objevení Ameriky padlo více Indiánů za oběť importovaným virovým onemocněním (neštovice, spalničky, chřipka) než zbraním conquistadorů. Dnešní média nám prezentují viry jako nejstrašnější škůdce, čirou hrozbu a zlo. Pokud ale na viry a celou přírodu pohlédneme z větší výšky, potlačíme naši sebestřednost a uvědomíme si souvislosti, zjistíme, že jsme původně vnímali jen část pravdy a že realita je složitější. Začneme si klást otázky: Jak viry přispívají k evoluci života na Zemi, jaký je jejich původ a jsou vůbec živé?

Viry a síť života

Viry se adaptovaly na biologické druhy všech říší života – napadají bakterie (tyto viry se označují jako bakteriofágy), prvoky, houby, rostliny i živočichy. Moderní metagenomické studie kupříkladu ukazují, jak obrovskou masu světových moří a oceánů tvoří viry. Většina virových DNA a RNA takto nalezených v oceánech dosud nebyla v databázích. Tyto viry nám jsou zatím neznámé, neboť je nedokážeme kultivovat, ale díky současným vysoce účinným sekvenačním metodám vidíme jejich dědičnou informaci. V jedné čajové lžičce mořské vody jsou přítomny miliony až miliardy virů (většinou bakteriofágů), které regulují růst fytoplanktonu, a celkově tak přispívají k fungování celého mořského ekosystému. Mořské viry dokonce globálně ovlivňují biogeochemické cykly a mimo jiné také pomáhají přenosu genů mezi druhy v určitém ekosystému, čímž zvyšují jeho biodiverzitu.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Je autorem několika knih nejen o genetice. Je členem Učené společnosti ČR. Genetická a genomická témata popularizuje i na YouTube: youtube.com/@eduardkejnovsky1966.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...