Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Viry, pavučina života a lehký vánek bytí

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 528, 2020/9

Jestli náš druh, který jsme kdysi pyšně nazvali Homo sapiens, někdy něco zabije, budou to nejspíš nepatrné viry. Po objevení Ameriky padlo více Indiánů za oběť importovaným virovým onemocněním (neštovice, spalničky, chřipka) než zbraním conquistadorů. Dnešní média nám prezentují viry jako nejstrašnější škůdce, čirou hrozbu a zlo. Pokud ale na viry a celou přírodu pohlédneme z větší výšky, potlačíme naši sebestřednost a uvědomíme si souvislosti, zjistíme, že jsme původně vnímali jen část pravdy a že realita je složitější. Začneme si klást otázky: Jak viry přispívají k evoluci života na Zemi, jaký je jejich původ a jsou vůbec živé?

Viry a síť života

Viry se adaptovaly na biologické druhy všech říší života – napadají bakterie (tyto viry se označují jako bakteriofágy), prvoky, houby, rostliny i živočichy. Moderní metagenomické studie kupříkladu ukazují, jak obrovskou masu světových moří a oceánů tvoří viry. Většina virových DNA a RNA takto nalezených v oceánech dosud nebyla v databázích. Tyto viry nám jsou zatím neznámé, neboť je nedokážeme kultivovat, ale díky současným vysoce účinným sekvenačním metodám vidíme jejich dědičnou informaci. V jedné čajové lžičce mořské vody jsou přítomny miliony až miliardy virů (většinou bakteriofágů), které regulují růst fytoplanktonu, a celkově tak přispívají k fungování celého mořského ekosystému. Mořské viry dokonce globálně ovlivňují biogeochemické cykly a mimo jiné také pomáhají přenosu genů mezi druhy v určitém ekosystému, čímž zvyšují jeho biodiverzitu.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné