TGM na síti

Jak by dnes Tomáš Garrigue Masaryk komunikoval na sociálních sítích? Na to se ptá výstava v galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Ukazuje, jak Masaryk v různých dobách pracoval s informacemi – z hlediska konspiračních teorií, manipulace veřejným míněním, lobbingu, propagandy, komunikace prezidenta republiky či způsobu dorozumívání v rodině. Na každém z výstavních panelů je Masarykova komunikace převedena do prostředí dnešních sociálních sítí.

„Masaryka představujeme jako veřejně aktivního vědce, dnešními slovy bychom řekli influencera, který do mezinárodního povědomí vstupoval především prostřednictvím celospolečenských, aktuálních kauz, k nimiž se vyjadřoval,“ říká Pavel Horák z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR (MUA).

Středobodem výstavy je Masarykův pracovní pulpit, pultík, který je metaforou počítačové klávesnice či displeje telefonu. „Tento pulpit Masaryk daroval jako dar filozofa filozofovi o devět let mladšímu Edmundu Husserlovi v Lipsku roku 1877. Husserl jej poté v Praze na Vánoce 1934 symbolicky daroval filozofu Janu Patočkovi, svému „studentovi z Masarykova Československa“, vysvětluje Dagmar Hájková z MUA.

Dalším exponátem je „holubník“ neboli adresář ve formě policového nábytku. „Masaryk do něj tematicky řadil různé materiály a vozil jej s sebou po světě, podobně jako dnes převážíme notebook,“ doplňuje Martin Jemelka, další z týmu vědců MUA, kteří výstavu koncipovali.

Výstava je otevřena do konce července, přístupná je zdarma v pracovní dny od 10 do 18 hodin.

Jaké vzkazy by si asi TGM posílal se svými dětmi přes Telegram (dnešní mobilní aplikací, nikoli telegramem)?Snímek Jana Plavec, Akademie věd ČR

Akademie věd ČR (upraveno)