i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Srdce v křemíku

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 464, 2020/7

Jak nám výpočetní modelování pomáhá pochopit srdeční arytmie či testovat bezpečnost léků.

Výzkumné úsilí posledních padesáti let vygenerovalo ohromné množství dat, která popisují širokou škálu procesů probíhajících v srdci, od vnitrobuněčné signalizace po propojení buněk a jejich vzájemnou komunikaci. Přirozená řečnická otázka je, zdali není možné všechna tato data vzít a zrekonstruovat srdeční buňku či srdce v počítači, a na takové simulované buňce pak provádět experimenty. Odpověď je: V podstatě to už pro mnoho účelů možné je.

Výhody simulace

Zároveň má taková počítačová simulace mnoho výhod. Na rozdíl od živého experimentálního systému je plně pozorovatelná (vidíme, co přesně se v simulovaných buňkách odehrává) a plně ovladatelná (simulované buňky lze ovládat způsoby, kterých v laboratoři neumíme dosáhnout). Výzkum živého orgánu má navíc jistou nepříjemnou vlastnost: původnímu majiteli se po vyjmutí srdce obtížně pokračuje v životě. Alternativou k využití celého orgánu je studium izolovaných buněk, ale to zase komplikuje jejich značná křehkost, která omezuje počet proveditelných měření. Výpočetní modely těmito problémy vůbec netrpí: virtuální srdce se dá libovolněkrát kopírovat a je možné simulovat libovolný počet experimentů. V článku se pokusím nastínit některé praktické aplikace srdečního modelování a naznačit, jak se propojují s experimentálním a klinickým výzkumem.

Než se dostaneme k srdci v počítači, jen stručně o tomto orgánu v lidském těle. Před každým úderem v určité oblasti srdce (v sinoatriálním uzlu) vzniká pravidelný elektrický stimul, který se následně rozvádí do dalších srdečních oblastí.1) Tato elektrická vlna procházející srdcem postupně aktivuje svalová vlákna a nepřímo způsobuje jejich stah (kontrakci), na buněčné úrovni stimuluje buňky srdečního svalu (myocyty) k vlastní elektrické aktivaci zvané akční potenciál2) (obr. 2A). Tehdy se otevřou kalciové kanálky v membráně buňky a proud kalciových iontů do myocytu přivádí vnitrobuněčné zásoby dalšího kalcia. To působí na sarkomery (kontraktilní jednotky uvnitř myocytů) a nastane stah aktivované buňky. Po průběhu elektrické vlny a po kontrakci (systole) se elektrická informace i úroveň kalcia vracejí na původní klidovou hodnotu a srdeční sval se uvolňuje (diastola).

Porozumění vzniku arytmií

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Matematika, Informatika

O autorovi

Jakub Tomek

Jakub Tomek (*1988) absolvoval magisterské studium teoretické informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Jelikož ho silně přitahovalo propojení informatiky a přírodních věd, rozhodl se pokračovat doktorátem na Oxfordské univerzitě, kde je taková kombinace hojně rozvíjena. V současnosti se jako postdok v Oxfordu věnuje kardiologii, kde kombinuje výpočetní modelování arytmií s experimentálním výzkumem v laboratoři.
Tomek Jakub

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné