Pochopení lidské migrace

Ad Vesmír 99, 298, 2020/5

Poznámka o zavraždění carské rodiny kvůli jejímu možnému osvobození blížícími se československými legiemi byla v článku uvedena jen okrajově, ale tento důvod bývá uváděn často. Legie vadily samozřejmě v každém případě. Hlavním důvodem, proč bolševici odstranili carskou rodinu, však byla snaha neztratit podporu císařského Německa, které by mohlo začít hledat jiné partnery k rozložení ruské fronty – např. za pomoci cara a jeho generálů.

Leví eseři, kteří nebyli spokojeni s jednáním bolševiků, jež označovali za „lokaje německých imperialistů“, si na sjezdu v dubnu 1918 odhlasovali rozchod s bolševiky. Dva čekisté (kteří byli leví eseři) požádali 6. června 1918 na německém vyslanectví v Moskvě o schůzku s vyslancem hrabětem Wilhelmem von Mirbach. Vyslance zastřelili a ještě použili bombu, kterou zranili další osoby. Na Ukrajině pak leví eseři zabili vrchního velitele maršála von Einhorna. Chtěli ukázat Němcům slabost bolševiků a získat lepší podmínky pro uplatnění své politiky v pokračování revoluce. Po atentátech se celé, řádně vystrašené vedení Sovnarkomu (V. I. Lenin, J. M. Sverdlov, K. B. Radek, F. E. Dzeržinskij) dostavilo na německé vyslanectví s omluvami. Báli se ztráty podpory císařského Německa.

Zpráva z německého vyslanectví na německé ministerstvo zahraničí uvedla, že bolševici nemají žádnou podporu a že je nutné uvěznit Lenina a navrátit lotyšské střelce (které Německo platilo k ochraně vedení bolševiků) zpět do Lotyšska. Z ministerstva přišel však pokyn dále podporovat Lenina.

17. července byli Mikuláš II. a jeho rodina v Jekatěrinburgu povražděni. Asi sotva bez vědomí Lenina a sotva bez vědomí Berlína.

Podrobně se o všem dočteme v díle Andreje Zubova (ed.): Dějiny Ruska 20. století, díl I (s. 484–490).