Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Madagaskarští kocouři jsou bývalí myšáci

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 386, 2020/7

Po madagaskarských lesích se pohybuje tajemné zvíře. Místní mu říkají „kary“, což může znamenat i zloděj. Je neobyčejně plaché, málokdo ho spatří. Vypadá jako domácí mourovatá kočka, jen je zhruba dvakrát tak velké. Loví ptáky, hlodavce, lemury a víc než zdatně v tom konkuruje domácím predátorům z řad cibetek či dravých ptáků. Úspěšně se přiživuje i na slepicích a kuřatech v malgašských vesnicích. Žije takřka po celém ostrově – od nejvlhčích deštných lesů po suché kraje jihozápadu. Není v tamních lesích původní a dosud se mnoho nevědělo o tom, odkud přišlo.

Existuje několik teorií o původu nepůvodní madagaskarské divoké kočky. Může být potomkem některé z malých afrických kočkovitých šelem, které se nějak podařilo překonat Mozambický průliv. Nebo je to zdivočelá kočka domácí, kterou před několika staletími přivezli na Madagaskar Evropané (Felis catus či Felis silvestris f. catus, Malgaši jí říkají „saka“ nebo „piso“, odlišují ji tedy od divoce žijící kočky). Madagaskarská populace také mohla vzniknout z evropské divoké kočky, ačkoli není příliš jasné, jak ta by se na ostrov dostala. Anebo je to možná ještě jinak.

V nejnovější genetické studii byly použity vzorky odebrané z tří desítek divokých koček žijících na severu i jihu Madagaskaru. Porovnání s asi 1900 populacemi domácích i divokých koček ukázalo, že ta madagaskarská má nejbližší příbuzné na Arabském poloostrově. Do nového domova na velkém ostrově se dostala zhruba před 1000 lety, zřejmě na některé z obchodních lodí. Arabský obchod se tehdy právě „rozjížděl“ a byl do široka rozprostřen po velké části Indického oceánu. Arabské obchodní faktorie a osady existovaly nejen na Madagaskaru, ale také ve východní Africe, na Komorách a mnohde jinde. Kočky si arabští námořníci brali na své lodě záměrně jako myšáky a myšačky (což je dnes již málo používané označení kocourů a koček, kteří dobře loví myši). Ne všem mourkům se ta práce asi líbila, a proto dezertovali z lodí na Madagaskar. A tisíc let stačilo, aby se zdomácnělé kočičky změnily v divoké predátory téměř dvojnásobné velikosti, podobně jako třeba australské divoké kočky nebo mainská kočka mývalí.

Stejným způsobem a přibližně ve stejnou dobu se na Madagaskar dostala nepůvodní cibetka malá (Veverricula indica). Arabové ji chovali kvůli výměškům análních žláz, které používali k přípravě parfémů, neboť velmi libě voní. A na arabských lodích se z Indie na Madagaskar dostala také krysa (Rattus rattus). Zcela jistě to byl pasažér černý a myšačky jen neodvedly stoprocentně svou práci. Původ a situace synantropních hlodavců na Madagaskaru jsou však dost komplikované, takže o nich spíš někdy příště.

Madagaskarská kočičí záhada ovšem není vyřešena docela. V lesích na severovýchodě žije ještě divoká, černě zbarvená kočka „fitoaty“ (v malgašské složenině se skrývá slůvko „fito“ čili sedm; že by Malgaši znali naše úsloví o sedmi kočičích životech?). Její původ je velmi pravděpodobně odlišný. Ale jaký?

Souther M. L. et al.: Conservation genetics, 2020, DOI: 10.1007/s10592-020-01261-x

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné