i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Dramatické proměny spinosaura

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 381, 2020/7

Historie zkoumání spinosaura, největšího dravého dinosaura všech dob, je příběhem omylů, tápání a osobních tragédií. Spinosaura objevil v roce 1912 během expedice do Egypta německý šlechtic a profesionální paleontolog Ernst Stromer von Reichenbach společně se svým asistentem, českým rodákem Richardem Markgrafem. Následně propukla první světová válka, která znemožnila další výzkum i převoz nálezů do Německa. Markgraf, kterého válka připravila o živobytí, zemřel v roce 1916. Stromer se se svými nálezy, značně poškozenými, shledal až v roce 1922 a pustil se do jejich restaurování a dokumentace. Spinosaurus vynikal délkou okolo 15 m a extrémně protaženými trnovými výběžky obratlů, dosahujícími délky přes 1,5 m, které tvořily nápadnou hřbetní plachtu. Druhá světová válka představovala pro Stromera pohromu. Jeho tři synové byli posláni na frontu. Dva z nich zemřeli, třetí strávil mnoho let v sovětském žaláři. Po zahájení spojeneckého bombardování Stromer marně žádal o převezení svých sbírek na bezpečné místo. V dubnu 1944 byly zničeny během bombardování Mnichova. V rozvalinách mnichovského muzea skončil i typový exemplář spinosaura. Vše co zůstalo, byly Stromerovy ilustrace.

Pozdější nálezy baryonyxe a suchomima, menších příbuzných spinosaura, umožnily o něco lepší představu o morfologii a ekologii tohoto obra. Většina rekonstrukcí jej však zobrazovala jako většího tyranosaura s protáhlou tlamou a hřbetní plachtou. Tato podoba si nakonec našla cestu i do filmu Jurský park 3 (2001), kde se spinosaurus uvede tím, že tyranosaurovi zlomí vaz. Následující objevy však naznačily, že přes svou úctyhodnou délku byl spinosaurus o něco gracilnějším zvířetem, které by v souboji s tyranosaurem neobstálo. Zásadní převrat přinesly nálezy z Maroka, ze slavné formace Kem Kem, kde se ve střední křídě rozkládala rozsáhlá říční síť. Tým paleontologů, vedený Nizarem Ibrahimem z univerzity Detroit Mercy, přišel v roce 2014 s rekonstrukcí, která představuje spinosaura jako čtyřnohého, semiakvatického tvora s kuželovitými zuby, přizpůsobenými k lovu ryb. Tato rekonstrukce se zakládala na novém typovém exempláři (neotypu). Mnozí paleontologové však představu vodního dinosaura odmítali, mimo jiné proto, že spinosaurus postrádal adaptace k pohybu ve vodě.

Ibrahim se na místo vrátil se svým týmem a během čtyř let nalezl další části této kostry, především dobře zachovalý ocas, který byl nečekaně dlouhý. Ocasní obratle byly vybavené dlouhými trnovými výběžky a jejich skloubení umožňovalo laterální vlnění. Tým vědců z Harvardovy univerzity vytvořil pohyblivý model ocasu a porovnal jeho plavecký výkon s ocasy jiných zvířat – dinosaurů a dnešních plazů i obojživelníků. Výsledky ukázaly, že ocas spinosaura fungoval podobně jako ocas krokodýla nebo čolka a umožňoval aktivní pohyb pod vodou. Podivný „trnitý ještěr“ byl tedy ještě trnitější a podivnější. Je prvním dokladem toho, že dinosauři během 170 milionů let existence úspěšně pronikli také do vodního prostředí.

Ibrahim N. et al.: Nature, 2020, DOI: 10.1038/s41586-020-2190-3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné