i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

obsah aktuálního čísla →

Barvy pro mikrosvět

Jan Černý
 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 374, 2020/7

Výsledkem odrazu elektronů (v případě biologických vzorků od vysušeného a pokoveného objektu) je u skenovací elektronové mikroskopie (SEM) černobílý obrázek s informací o trojrozměrném uspořádání. Pokud chceme v černobílém obrázku zvýraznit některou ze struktur, musíme použít umělé obarvení. V několika posledních letech jde o domácí úkol k přednášce z histologie a cytologie na PřF UK; obrázky vznikají během praktických cvičení. Autory barevných verzí jsou studenti 1. ročníku bakalářských biologických oborů.

Buňky kosterního svalu (svalová vlákna) jsou v mnoha ohledech mimořádné. Vznikají splynutím mnoha buněk (myoblastů), obsahují tedy velké množství jader a dosahují často délky v řádech centimetrů. V tomto ohledu jim mohou konkurovat pouze výběžky nervových buněk. Na obrázku jsou jedny z těch menších: svalová vlákna žvýkacího svalu (červeně), obklopená ochrannou vazivovou tkání – endomyziem (zeleně). I tyto relativně malé svalové buňky dosahují délky stovek mikrometrů.Snímek Mariia Maslova
Povrch jazyka je překvapivě trojrozměrný. Nacházejí se zde jazykové papily (šedě), orientované jako zpětné háčky zabraňující klouzání potravy. Dále zde v pravidelných rozestupech nalezneme chuťové papily (zeleně), uvnitř nichž je dutina – chuťový pohárek spojený s vnějším prostředím chuťovým pórem. Přechod mezi jazykovými a chuťovými papilami má specifické epiteliální uspořádání (vícevrstevný nekeratinizující epitel (červeně).Snímek Michal Hub

 

Na buněčné úrovni se naše tělo neustále obměňuje, v řádech miliard buněk za hodinu. Dobře to můžeme pozorovat na povrchu vrstevnatých (stratifikovaných) epitelů. V ústní dutině se nachází epiteliální uspořádání připomínající dokonalou nepravidelnou dlažbu (jednotlivé buňky jsou zvýrazněny odlišnými barvami). Ploché buňky se neustále odlupují a jsou nahrazovány novými, diferencovanými z kmenových buněk. Lze je snadno seškrábnout štětečkem a použít pro genetické studie. Osud těchto buněk je prozaický, spolu s buňkami epitelu plic a gastrointestinálního traktu (zde se každý den jedná o cca 50 gramů buněčného materiálu) je strávíme a využijeme pro obnovu našeho těla. Nikdo tedy nemůže být čistý vegetarián, vždy je zde určitý podíl „autofagie“.

Snímek Kristýna Molnárová

 

Další snímek bukálního epitelu myši. Barevně zvýrazněny jsou odlupující se buňky - přirozený, neustále probíhající proces obnovy epitelu.
Snímek Vítězslav Kučera

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie, Fyziologie
RUBRIKA: Věda pod objektivem

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se zejména dynamikou endozomálního systému s důrazem na antigenní prezentaci, membránovými mikrodoménami a vlivem nízkomolekulárních inhibitorů a sekundárních metabolitů na buněčnou fyziologii. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO.
články autora
Černý Jan

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné