Aktuální číslo:

Barvy pro mikrosvět

| 13. 7. 2020

| Vesmír 99, 374, 2020/7

Výsledkem odrazu elektronů (v případě biologických vzorků od vysušeného a pokoveného objektu) je u skenovací elektronové mikroskopie (SEM) černobílý obrázek s informací o trojrozměrném uspořádání. Pokud chceme v černobílém obrázku zvýraznit některou ze struktur, musíme použít umělé obarvení. V několika posledních letech jde o domácí úkol k přednášce z histologie a cytologie na PřF UK; obrázky vznikají během praktických cvičení. Autory barevných verzí jsou studenti 1. ročníku bakalářských biologických oborů.

Buňky kosterního svalu (svalová vlákna) jsou v mnoha ohledech mimořádné. Vznikají splynutím mnoha buněk (myoblastů), obsahují tedy velké množství jader a dosahují často délky v řádech centimetrů. V tomto ohledu jim mohou konkurovat pouze výběžky nervových buněk. Na obrázku jsou jedny z těch menších: svalová vlákna žvýkacího svalu (červeně), obklopená ochrannou vazivovou tkání – endomyziem (zeleně). I tyto relativně malé svalové buňky dosahují délky stovek mikrometrů.Snímek Mariia Maslova

Povrch jazyka je překvapivě trojrozměrný. Nacházejí se zde jazykové papily (šedě), orientované jako zpětné háčky zabraňující klouzání potravy. Dále zde v pravidelných rozestupech nalezneme chuťové papily (zeleně), uvnitř nichž je dutina – chuťový pohárek spojený s vnějším prostředím chuťovým pórem. Přechod mezi jazykovými a chuťovými papilami má specifické epiteliální uspořádání (vícevrstevný nekeratinizující epitel (červeně).Snímek Michal Hub

Na buněčné úrovni se naše tělo neustále obměňuje, v řádech miliard buněk za hodinu. Dobře to můžeme pozorovat na povrchu vrstevnatých (stratifikovaných) epitelů. V ústní dutině se nachází epiteliální uspořádání připomínající dokonalou nepravidelnou dlažbu (jednotlivé buňky jsou zvýrazněny odlišnými barvami). Ploché buňky se neustále odlupují a jsou nahrazovány novými, diferencovanými z kmenových buněk. Lze je snadno seškrábnout štětečkem a použít pro genetické studie. Osud těchto buněk je prozaický, spolu s buňkami epitelu plic a gastrointestinálního traktu (zde se každý den jedná o cca 50 gramů buněčného materiálu) je strávíme a využijeme pro obnovu našeho těla. Nikdo tedy nemůže být čistý vegetarián, vždy je zde určitý podíl „autofagie“.

Snímek Kristýna Molnárová

Další snímek bukálního epitelu myši. Barevně zvýrazněny jsou odlupující se buňky - přirozený, neustále probíhající proces obnovy epitelu.
Snímek Vítězslav Kučera

Ke stažení

článek ve formátu pdf [353,68 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie, Fyziologie

RUBRIKA: Věda pod objektivem

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se kvantitativní imunologií, imunologickými aspekty mikrochimérismu a ve volném čase se pokouší pochopit molekulární a buněčné mechanismy působení sekundárních metabolitů produkovaných mikroorganismy i makroorganismy na lidské buňky. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO, předsedá české Biologické olympiádě.

články autora