i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Život pochází z hvězd

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 260, 2020/5

Otázku, jak vznikl život na Zemi, si klade člověk od nepaměti. Jednoduchá, uspokojivá odpověď neexistuje. Každý poodhalený kousek tajemství vzniku života klade další a další otázky. Víme, že základním stavebním kamenem života na Zemi je uhlík a kyslík. Ale kde se na Zemi vzaly? Vznikly ve hvězdách nukleární fúzí, a tak lze bez nadsázky říci, že život pochází z hvězd. Uhlík a kyslík však nejsou jediné nezbytné prvky pro život.

Dalším nezbytným prvkem je fosfor. Je součástí DNA i RNA, najdeme ho v buněčných membránách v podobě fosfolipidů, hraje důležitou roli pří transportu chemické energie uvnitř buněk. I on pochází z hvězdných útrob, opět jako výsledek procesů v nitru velmi hmotných horkých hvězd, jejichž životní pouť končí výbuchem supernovy. Jak a v jaké podobě se dostal fosfor na Zemi, je složitější otázka, která zůstávala donedávna nezodpovězena.

V mezihvězdném mraku plynu a prachu s označením AFGL 5142 uniká z povrchu mladých horkých hvězd plyn, který formuje bubliny v mezihvězdném materiálu. V nich radioteleskop ALMA odhalil přítomnost molekul fosforu (PN a PO). Vznikají společným působením záření hvězdy a rázových vln, přičemž výrazně převažuje monooxid fosforu PO.

Máme tedy jasný důkaz existence molekul s vázaným fosforem. Zbývá zjistit, jak se tento životadárný materiál dostává na povrch potenciálně obyvatelné planety. A tehdy se ke slovu dostává družice Rosetta či přesněji její přístroj Rosina. Zkoumal už slavnou kometu 67P/Čurjumov–Gerasimenko, na níž testoval hypotézu, že za přenosem materiálu bohatého na fosfor stojí právě kometární jádra. V okolí části mezihvězdného mračna bohatého na fosfor totiž mohou vznikat další hvězdy – i ty méně hmotné. Molekuly obsahující fosfor se mohou mísit s ledem a prachovými zrny, která tu zbyla po hvězdné tvorbě. Drobné částice se dál vyvíjejí a rostou, zrna se navzájem slepují a ještě před koncem života hvězdy mohou vytvořit kometární jádra. Ta se proto stávají žhavým kandidátem na distributora fosforu na planety.

Přístroje sondy sbíraly po dva roky data o složení jádra komety. Už jejich prvotní analýza poukazovala na přítomnost fosforu, nicméně nebylo jasné, v jaké molekulární podobě je přítomen. Až díky náhodě, kdy se na jedné konferenci setkali astronomové, kteří studují meziplanetární hmotu, s kolegy zabývajícími se hledáním fosforu v oblasti AFGL 5142. Uvědomili se, že komety spojují místo vzniku molekuly se vznikajícími planetami a že molekula PO může být ideální formou, na kterou by se měli při hledání fosforu v jádře komety zaměřit. A objev byl na světě, molekula PO se v datech sondy Rossety skutečně vyskytovala.

I tento objev s sebou nese další otazníky. Podle našich představ fosfor vzniká při výbuchu supernov a po vesmírném putování se dostává i na planety, kde se spolu s dalšími důležitými prvky může podílet na vzniku nového života. Jane Greavesová a Phil Cigan z Cardiffské univerzity ale při pozorování supernovy v Krabí mlhovině zjistili, že při jejím výbuchu vzniklo jen velmi malé množství fosforu. Dostatečné množství fosforu vzniká zřejmě jen při výbuchu některých hvězd a možná jde o výjimečnou událost. To by výrazně snižovalo pravděpodobnost, že existují planety podobné té naší. Nebo je to celé jinak?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie, Chemie, Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Viktor Votruba

 

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné