Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Rychlé šíření čtyřnohých prakytovců

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 254, 2020/5

Díky výzkumu posledních dekád máme velmi přesnou představu o proměně čtyřnohých suchozemských kopytníků v plně vodní oploutvené kytovce. Nejstarší prakytovci se nacházeli ve fosiliferních vrstvách indického subkontinentu, ale nově se podařilo objevit velmi kompletní zbytky prakytovce podobné evoluční úrovně i ve středněeocenních (43 milionů let starých) vstvách v Peru. Tento prakytovec dostal jméno Peregocetus pacificus a je důkazem, že prakytovci dokázali už ve své rané formě, která kombinovala pohyb čtyř nohou (pádlování pomocí plovacích blán) a silného ocasu, osídlit světové oceány, v případě peregoceta patrně přes západní Tethydu a pak jižní Atlantik. Peregocetus byl asi 4 m dlouhý, měl protaženou ozubenou tlamu a živil se nejspíše rybami, ale na souši byl stále schopný chůze – přinejmenším v ní byl lepší než třeba dnešní lachtani.

Lambert O. et al.: Current Biology, 2019, DOI: 10.1016/j.cub.2019.02.050

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Zoologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...