Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Rychlé šíření čtyřnohých prakytovců

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 254, 2020/5

Díky výzkumu posledních dekád máme velmi přesnou představu o proměně čtyřnohých suchozemských kopytníků v plně vodní oploutvené kytovce. Nejstarší prakytovci se nacházeli ve fosiliferních vrstvách indického subkontinentu, ale nově se podařilo objevit velmi kompletní zbytky prakytovce podobné evoluční úrovně i ve středněeocenních (43 milionů let starých) vstvách v Peru. Tento prakytovec dostal jméno Peregocetus pacificus a je důkazem, že prakytovci dokázali už ve své rané formě, která kombinovala pohyb čtyř nohou (pádlování pomocí plovacích blán) a silného ocasu, osídlit světové oceány, v případě peregoceta patrně přes západní Tethydu a pak jižní Atlantik. Peregocetus byl asi 4 m dlouhý, měl protaženou ozubenou tlamu a živil se nejspíše rybami, ale na souši byl stále schopný chůze – přinejmenším v ní byl lepší než třeba dnešní lachtani.

Lambert O. et al.: Current Biology, 2019, DOI: 10.1016/j.cub.2019.02.050

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Zoologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...