i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Velmi žádaná káčata

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 196, 2020/4

Polák madagaskarský (Aythya innotata) byl na Madagaskaru ještě před 100 lety docela běžný. Žil hlavně ve velká kolonii na jezeře Alaotra, ale i na dalších vodních plochách. Během třicátých let minulého století však z volné přírody vymizel. Jediný pár byl zahlédnut r. 1970 a jednoho samce našli rybáři ve svých sítích r. 1991 (Vesmír 85, 151, 2006/3). Trochu to vypadá, jako by zmínka ve Vesmíru přiměla poláky „povstat z popela“.

Ještě téhož roku (2006) byl ohlášen nový nález na vulkanických jezerech daleko na severu Madagaskaru, v místech, kde by poláky nikdo z ornitologů nejspíš nehledal. Malá populace asi 25 jedinců žila na dvou jezerech v oblasti známé jako Bemanevika. Na jednom z nich několik párů i hnízdilo. Bližší průzkum však ukázal, že tamní podmínky jsou pro rozmnožování poláků krajně nepříznivé a naděje na výraznější pomnožení tudíž mizivé. Úspěšnost zahnízdění v sezóně 2007–2008 byla kolem 76 % a kachňata se vylíhla z 89 % vajec. To jsou čísla celkem obvyklá i u jiných druhů poláků (r. Aythya). Kritická však byla jen 4% úspěšnost při vyvádění mláďat, která umírala hlavně mezi 14 a 21 dnem života – zřejmě hlady.

Z minulosti nevíme o životě fotsy maso – jak říkají polákovi Malgaši – téměř nic. Podle současných pozorování se zřejmě živí vodním hmyzem, který sbírá v bahně pod vodou. Nejvíc mu chutnají larvy jepic. V jezeře Matsaborimena, na němž jsou jeho hnízdiště, je však hmyzí fauny poskromnu a dno je většinou pro potápějící se kachny příliš hluboko. Tak proč žije polák právě tady? Odjinud ho vytlačili lidé. Jezero Matsaborimena a jeho okolí jsou dodnes relativně málo narušené – les není vykácen a bujné příbřežní porosty skýtají dostatek úkrytů. Na základě těchto údajů Durrellova nadace na záchranu divoké přírody a další organizace zahájily r. 2009 umělý odchov poláků madagaskarských v nedalekém městě Antsohihy. V prosinci 2018 projekt vyvrcholil vypuštěním 21 poláků zpět do přírody, konkrétně na jezero Sofia, které leží asi 50 km jižně od Bemaneviky. K překvapení všech zúčastněných se hned o rok později na hladině Sofie objevila kachňátka.

Polák madagaskarský rozhodně vyhráno nemá – v Bemanevice nyní žije asi 50 jedinců, na jezeře Sofia zbylo z 21 dospělých jen devět (plus zmíněný „dorost“) a v zajetí v chovné stanici je 94 ptáků. Přesto vypadá osud opeřence, který byl ještě před pár lety považován za vyhubeného, o něco růžověji.

https://news.mongabay.com

Bamford A. J. et al.: Bird Conservation International, 2015, DOI: 10.1017/s0959270914000033

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...