i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Velmi žádaná káčata

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 196, 2020/4

Polák madagaskarský (Aythya innotata) byl na Madagaskaru ještě před 100 lety docela běžný. Žil hlavně ve velká kolonii na jezeře Alaotra, ale i na dalších vodních plochách. Během třicátých let minulého století však z volné přírody vymizel. Jediný pár byl zahlédnut r. 1970 a jednoho samce našli rybáři ve svých sítích r. 1991 (Vesmír 85, 151, 2006/3). Trochu to vypadá, jako by zmínka ve Vesmíru přiměla poláky „povstat z popela“.

Ještě téhož roku (2006) byl ohlášen nový nález na vulkanických jezerech daleko na severu Madagaskaru, v místech, kde by poláky nikdo z ornitologů nejspíš nehledal. Malá populace asi 25 jedinců žila na dvou jezerech v oblasti známé jako Bemanevika. Na jednom z nich několik párů i hnízdilo. Bližší průzkum však ukázal, že tamní podmínky jsou pro rozmnožování poláků krajně nepříznivé a naděje na výraznější pomnožení tudíž mizivé. Úspěšnost zahnízdění v sezóně 2007–2008 byla kolem 76 % a kachňata se vylíhla z 89 % vajec. To jsou čísla celkem obvyklá i u jiných druhů poláků (r. Aythya). Kritická však byla jen 4% úspěšnost při vyvádění mláďat, která umírala hlavně mezi 14 a 21 dnem života – zřejmě hlady.

Z minulosti nevíme o životě fotsy maso – jak říkají polákovi Malgaši – téměř nic. Podle současných pozorování se zřejmě živí vodním hmyzem, který sbírá v bahně pod vodou. Nejvíc mu chutnají larvy jepic. V jezeře Matsaborimena, na němž jsou jeho hnízdiště, je však hmyzí fauny poskromnu a dno je většinou pro potápějící se kachny příliš hluboko. Tak proč žije polák právě tady? Odjinud ho vytlačili lidé. Jezero Matsaborimena a jeho okolí jsou dodnes relativně málo narušené – les není vykácen a bujné příbřežní porosty skýtají dostatek úkrytů. Na základě těchto údajů Durrellova nadace na záchranu divoké přírody a další organizace zahájily r. 2009 umělý odchov poláků madagaskarských v nedalekém městě Antsohihy. V prosinci 2018 projekt vyvrcholil vypuštěním 21 poláků zpět do přírody, konkrétně na jezero Sofia, které leží asi 50 km jižně od Bemaneviky. K překvapení všech zúčastněných se hned o rok později na hladině Sofie objevila kachňátka.

Polák madagaskarský rozhodně vyhráno nemá – v Bemanevice nyní žije asi 50 jedinců, na jezeře Sofia zbylo z 21 dospělých jen devět (plus zmíněný „dorost“) a v zajetí v chovné stanici je 94 ptáků. Přesto vypadá osud opeřence, který byl ještě před pár lety považován za vyhubeného, o něco růžověji.

https://news.mongabay.com

Bamford A. J. et al.: Bird Conservation International, 2015, DOI: 10.1017/s0959270914000033

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné