i

Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Tučná přeháňka

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 202, 2020/4

Co se děje v lidském těle, že po pozření něčeho tučného nebo mastného − zpravidla do několika minut − následuje rychlý pohyb střev a průjem?

Ptá se Lenka Mráziková.

Průjem, který následuje po jídle, má odborný termín − postprandiální (doslova posnídaňový). Tento typ průjmu je často neočekávaný a používání toalety bývá naléhavé. Může vzniknout téměř po každém jídle. Pokud však jde o tuky, někteří z nás mají problém s jejich vstřebáváním v tenkém střevě.

Tuky, které se zpočátku v žaludku oddělí a usadí nad ostatní potravou jako smetana na mléku, se asi za necelou půlhodinu dostanou do dvanáctníku a tenkého střeva, kam ústí vývod slinivky břišní (pankreatu) a jaterní žlučovod. Začíná jejich trávení. Tuky je však třeba nejprve rozpustit nějakým detergentem, tenzidem (podobně jako v pračce prací prášek uvolňuje do vody mastné skvrny). Detergentem ve střevech je žluč z jater a zásobního váčku, žlučníku. V žluči jsou žlučové kyseliny, které vytvářejí s tukem droboulinké kapičky. Tím umožňují jejich natrávení enzymem lipázou a průnik do krve a lymfy.

Rovněž žlučové kyseliny (deriváty cholesterolu) musí být spolu s tuky vstřebávány do oběhu. Některým z nás se ale stává, že žlučové kyseliny přes střevní stěnu nepřijímáme správně. Kyseliny pak mohou dráždit střevní svalovinu, respektive nervy, které usměrňují automatický pohyb střev (peristaltiku). Nastává rychlý pohyb hladkých svalů, což nedá čas ke správnému vstřebání vody z tráveniny, hlavně v tenkém (nikoliv tlustém) střevě. Naopak díky chloridům a sodíku, které spolu s tělesnou vodou začnou vylučovat do střev, se k řitnímu otvoru žene rychlý proud vodnatelných exkrementů, což je onen průjem.

Jestliže se situace opakuje, nervová spojení mezi mozkem a enterickým nervovým systémem v ústech, žaludku a ve střevech vytvářejí vůlí neovlivnitelné podmíněné reflexy, kdy už pouhé pozření něčeho tučného (bez „brzdy“, jako je suchý rohlík či chléb, suchar apod.) zvýší reflexně pohyblivost střev a průjem nastává poměrně rychle. Vzniká trvalejší gastrokolický reflex, fyziologická reakce, při které jednoduchý akt jídla či určité potraviny (tuku) stimuluje pohyb v gastrointestinálním traktu a vyloučení vody spolu s ionty. Zkuste silný černý čaj, čaj z řepíku či ostružinového nebo malinového listí, jež obsahuje taniny, pomáhající tělu zadržovat tekutiny. Lze také zkusit jitrocel blešníkový (Plantago afra) z lékárny, prý vstřebává nadbytečnou tekutinu ze střeva a dodává stolici optimální konzistenci.

Když máme tento problém, je dobré poznamenat si, co jíme a kdy nás přepadne průjmová situace. Hledejte tzv. startovací potraviny, občas běžně vyvolávající posnídaňový průjem, jako jsou mastná jídla, vláknina, mléčné výrobky, a upravte jídelníček.

Ale pozor, důvodů k průjmu (akutnímu i chronickému) je obecně celá řada. K akutním patří stres (úlek, strach před zkouškou, šéfem, popravou nebo při pádu letadla). Několikadenní a chronické průjmy mohou být samozřejmě spojeny s virovými a bakteriálními infekcemi a toxiny (choleratoxinem aj.) nebo parazity, jako je tasemnice. V případě horečky nad 38 °C jděte k lékaři, běžné chemoterapeutikum je Endiaron. Někteří živočichové konzumují jílovité zeminy pro navázání škodlivin z potravy nebo neutralizaci vznikajících či přijatých toxinů. Člověku poskytne stejnou službu živočišné uhlí.1)

Závažnější je syndrom dráždivého tračníku, což je dlouhodobá porucha, způsobující řadu gastrointestinálních problémů. Mezi ně patří také průjem, časté nadýmání, plynatost a křeče v břiše. Není jasné, co ho způsobuje, možná jde o přehnanou snahu rychle se při novém jídle zbavit zbytků předchozí stravy. Dále celiakie, což je autoimunitní poškození střev. Potíže nastanou při každém jídle s obilným lepkem. Lepek je protein, který se nejčastěji vyskytuje v pšeničných produktech. Nesnášenlivost mléčného cukru laktózy, kdy v dospělosti pijeme mléko, aniž musíme, může být další příčinou, chybí-li některým z nás enzym laktáza, která disacharid laktózu štěpí na glukózu a galaktózu. Není-li k dispozici, některé žravé bakterie ve střevním mikrobiomu se tímto cukrem krmí a vyvolávají plynatost, bolesti břicha a dráždí peristaltiku až k průjmu.

Obecně lze doporučit jíst pět až šest malých jídel denně místo tří velkých. To může vašim citlivějším střevům pomoci snáze trávit jídlo, což by mohlo zmírnit příznaky posnídaňového průjmu. Mytí ovoce opláchnutím je téměř bezcenné. Kdo se bojí bakterií a drobných parazitů v „bubácích“ (zaschlém okvětí) jablek, ať je 15 minut koupe v pětkrát zředěném 8% octě. Vaření i grilování masa má být důkladné, stejně jako vajec. Zeleninu stačí rychle blanšírovat, nejlépe v páře. V nynější módě vysokých dávek hořčíku může způsobit průjem také jeho vyšší příjem (především síranu hořečnatého). To se využívalo pro vyprázdnění střev před střevním vyšetřením či operací. Zmiňme ještě dumpingový syndrom – kuriózní komplikaci bandáže (stažení) žaludku kvůli hubnutí. Stažený žaludek se zmenšeným objemem se po jídle vyprázdní velmi rychle. To spouští reflex, který řídí pohyby střev, takže průjem může být častější.

Poznámky

1) V lékárně doporučí správný typ, některé živočišné uhlí je určeno k trochu jiným účelům.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Ceny Neuron letos netradičně

Ceny Neuron letos netradičně

Ondřej Vrtiška  |  5. 10. 2020
Letošní rok je v mnoha ohledech zvláštní. Nový koronavirus a pandemie covid-19 zasáhla do života každého z nás, ovlivňuje každodenní fungování...
Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné