Parohy jako dobře kontrolovaný osteosarkom

Současní přežvýkavci vykazují zajímavou rozmanitost hlavových „ozdob“. Turovití mají nevětvené rohy, jeleni větvené parohy, žirafy nevětvené osikony a vidlorozi zvláštní kombinaci, kdy se vrchol jejich větveného rohu pravidelně obměňuje. Bez těchto ozdob jsou (druhotně) kabaři (sesterští turovitým), srnčík (druhotně v rámci jelenovitých) a kančilové (Vesmír 99, 71, 2020/2), kteří jsou sesterští všem ostatním skupinám přežvýkavců (skupina Pecora). Aktuálně se dočkali zhodnocení genomů a transkriptomů turovití, jelenovití a jejich nerohatí nebo neparohatí příbuzní (kabaři, srnčík). Výsledky ukazují nepřekvapivě návaznost rohů a parohů na buňky neurální lišty, ale nyní vidíme i dílčí podobnosti v profilech genové exprese, což potvrzuje představu společného vzniku hlavových ozdob u všech kopytníků ze skupiny Pecora. V rozích a parozích exprimované geny se dále nejvíce exprimují v kostech, kůži, nervových tkáních a varlatech. Jak víme, byť to ne vždy plně doceníme, parohy jsou hrozně zvláštní orgány – třeba kvůli rychlému růstu, který předčí i rakovinné buňky (cca 1,7 cm za den u jelena evropského), a hlavně se každoročně tvoří a pak odhazují. Dále víme, že jelenovití moc netrpí rakovinou, stejně jako třeba sloni. Nyní to všechno do sebe hezky zapadá, protože parohy jsou podle této studie zvláštním typem osteosarkomu, který je pod velmi silnou kontrolou tzv. tumorsupresorových genů, jež jsou silně pozitivně selektovány.

Snímek Will Bolding

PřF JČU Wang Y. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aav6335