Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mikrodomény tylakoidů sinic a chloroplasty

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 136, 2020/3

Sinice (cyanobakterie) jsou prokaryota žijící převážně ve vodním prostředí. Při fotosyntéze uvolňují kyslík, stejně jako to dělají chloroplasty suchozemských rostlin. Chloroplasty jsou endosymbiotickými potomky pradávné sinice a heterotrofně se živícího eukaryota, který ji pohltil, ale nestrávil (Vesmír 98, 518, 2019/9). Buňky sinic i rostlinné chloroplasty jsou váčky o rozměrech několika tisícin milimetru, obsahující složitý systém membrán. Na nich probíhají primární reakce fotosyntézy, při kterých je energie slunečního záření využívána k syntéze sloučenin bohatých na energii a potřebných pro fixaci uhlíku.

Pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR, centra Algatech v Třeboni, objevili zajímavou shodu ve stavbě fotosyntetických membrán (tylakoidů) sinice Synechocystis a chloroplastů. Fluorescenční mikroskopii použili k vzájemnému odlišení tří nejdůležitějších proteinových komplexů tylakoidních membrán sinic:

  • vnějších světlosběrných komplexů zvaných fykobilizomy (PBS);
  • komplexů fotosystému dva (PSII);
  • fotosystému jedna (PSI).

Na PSII a PSI probíhá přeměna zářivé energie v energii chemickou. Tyto komplexy jsou téměř stejné u sinic i u chloroplastů zelených řas a suchozemských rostlin. Chloroplasty však nemají fykobilizomy, nahradily je světlosběrné komplexy uložené uvnitř tylakoidních membrán.

Autoři u sinice nalezli výrazně nerovnoměrné rozložení uvedených komplexů do mikrodomén. Jejich existence zřejmě napomáhá efektivně přenášet zářivou energii v tylakoidech a rozdělovat ji mezi PSI a PSII. Situace připomíná diferenciaci chloroplastových tylakoidů u suchozemských rostlin, která je výhodná zejména při měnící se ozářenosti (Vesmír 98, 326, 2019/6).

Autoři se domnívají, že jimi popsaná organizace tylakoidů u sinice může být evolučním předstupněm dlouho známé diferenciace chloroplastových tylakoidů vyšších rostlin na grana (dřeň a okraje gran) a intergranální tylakoidy, které grana propojují. Zajímavé je, že grana v chloroplastech většinou nenalézáme u zelených řas, které jsou blízké předkům suchozemských rostlin.

Strašková A. et al.: BBA-Bioenergetics 1860, Article Number 148053, 2019,
DOI: 10.1016/j.bbabio.2019.07.008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika, Bakteriologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...