Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Serum proti otravě houbami

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 119, 2020/2

1930: Ve vědecké příloze Journalu des Débats píše pan de Varigny, že letos bylo ve Francii méně případů úmrtí z otravy houbami, nežli jich bylo v předešlých letech. Čemu to přičísti? Dbali lidé lépe poučení, dávali si lépe pozor, či bylo snad méně jedovatých hub? Buď jak buď, neštěstí bylo méně. A bude jich ještě méně, až bude možno používati sera antiphallinického, jež by rušilo účinky otravy po houbách. Není potřebí mnoha druhů sera. Neboť známe pět, šest druhů hub, jež přivádějí otravu zhoubnou, smrtelnou, proti níž nelze zakročiti. Ostatní otravy lze mírniti a léčiti dávením a projímadly.

Pan Varigny chtěl by, aby především bylo připraveno serum proti otravě amanitami, katmankami a muchomůrkami, protože tyto houby vyvolávají vždycky úmrtí. Pan Dujarric z Riviery referoval v Akademii francouzské o svých pokusech serologických proti houbě Amanita phalloides. Připravil sterilní extrakt z houby, očkoval jím koně a připraviv z jeho krve serum, podnikl pokusy se zvířaty, otrávenými jedem houbovým. Letos mimo to podnikl dva pokusy. Výsledky se osvědčily. Pokusy o získání „Najde-li se šťastná cesta, jdeme vstříc možnostem uvolňování obrovských množství energie.“ sera proti otravě houbami provádí nyní Pasterův ústav.

R. J. V. (Vesmír 8, 141, 1930/6)

2020: Navzdory počátečnímu nadšení se sérum nakonec neosvědčilo. Otrava muchomůrkou zelenou není dodnes spolehlivě léčitelná ani s využitím látek chránících jaterní buňky. Jedinou šancí při těžkých otravách bývá mnohdy transplantace jater, viz článek Martina Hrubého na s. 91.

Mikrobiolog Dujarric de la Rivière (1885–1969) se zapsal do historie medicíny především tím, že během pandemie španělské chřipky (1918–1919) s kolegy Charlesem Nicollem a Charlesem Léballym přišli s experimentálně podloženou hypotézou o virovém původu chřipky, v té době připisované bakterii Haemophilus influenzae. Definitivní potvrzení virového původu této nemoci však přišlo až s izolací viru v roce 1933.

„Amanity, katmanky a muchomůrky“ patří do společného rodu Amanita (muchomůrka), ale některým druhům muchomůrek se dodnes lidově říká katmanky (především muchomůrce pošvaté, A. vaginata).

V archivních textech zachováváme dobový pravopis a některé typografické zvyklosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné