Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Serum proti otravě houbami

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 119, 2020/2

1930: Ve vědecké příloze Journalu des Débats píše pan de Varigny, že letos bylo ve Francii méně případů úmrtí z otravy houbami, nežli jich bylo v předešlých letech. Čemu to přičísti? Dbali lidé lépe poučení, dávali si lépe pozor, či bylo snad méně jedovatých hub? Buď jak buď, neštěstí bylo méně. A bude jich ještě méně, až bude možno používati sera antiphallinického, jež by rušilo účinky otravy po houbách. Není potřebí mnoha druhů sera. Neboť známe pět, šest druhů hub, jež přivádějí otravu zhoubnou, smrtelnou, proti níž nelze zakročiti. Ostatní otravy lze mírniti a léčiti dávením a projímadly.

Pan Varigny chtěl by, aby především bylo připraveno serum proti otravě amanitami, katmankami a muchomůrkami, protože tyto houby vyvolávají vždycky úmrtí. Pan Dujarric z Riviery referoval v Akademii francouzské o svých pokusech serologických proti houbě Amanita phalloides. Připravil sterilní extrakt z houby, očkoval jím koně a připraviv z jeho krve serum, podnikl pokusy se zvířaty, otrávenými jedem houbovým. Letos mimo to podnikl dva pokusy. Výsledky se osvědčily. Pokusy o získání „Najde-li se šťastná cesta, jdeme vstříc možnostem uvolňování obrovských množství energie.“ sera proti otravě houbami provádí nyní Pasterův ústav.

R. J. V. (Vesmír 8, 141, 1930/6)

2020: Navzdory počátečnímu nadšení se sérum nakonec neosvědčilo. Otrava muchomůrkou zelenou není dodnes spolehlivě léčitelná ani s využitím látek chránících jaterní buňky. Jedinou šancí při těžkých otravách bývá mnohdy transplantace jater, viz článek Martina Hrubého na s. 91.

Mikrobiolog Dujarric de la Rivière (1885–1969) se zapsal do historie medicíny především tím, že během pandemie španělské chřipky (1918–1919) s kolegy Charlesem Nicollem a Charlesem Léballym přišli s experimentálně podloženou hypotézou o virovém původu chřipky, v té době připisované bakterii Haemophilus influenzae. Definitivní potvrzení virového původu této nemoci však přišlo až s izolací viru v roce 1933.

„Amanity, katmanky a muchomůrky“ patří do společného rodu Amanita (muchomůrka), ale některým druhům muchomůrek se dodnes lidově říká katmanky (především muchomůrce pošvaté, A. vaginata).

V archivních textech zachováváme dobový pravopis a některé typografické zvyklosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné