i
Špetkou soli k sladší chuti
| 7. 12. 2020 | Vesmír 99, 685, 2020/12
Cukrářky a cukráři dobře vědí, že přidání špetky soli zvýrazní sladkou chuť, slaný karamel je nejviditelnější ukázkou tohoto jevu. Ale proč se tak děje? Může za to nejspíš protein SGLT1, který funguje v tenkém střevě a v ledvinách. Pumpuje sodné ionty přes buněčnou membránu a energii takto vytvořeného gradientu využívá k transportu glukózy. SGLT1 je aktivní i v chuťových pohárcích na jazyku a nejspíš se na vnímání sladké chuti podílí. Pokusné myši s „vypnutými“ receptory T1R pro sladkou chuť díky aktivitě SGLT1 stále reagovaly na glukózu (na rozdíl od umělých sladidel).
Yasumatsu K. et al.: Acta Physiologica, 2020, DOI: 10.1111/apha.13529
Ke stažení
článek ve formátu pdf [595,52 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...