i
Špetkou soli k sladší chuti
| 7. 12. 2020 | Vesmír 99, 685, 2020/12
Cukrářky a cukráři dobře vědí, že přidání špetky soli zvýrazní sladkou chuť, slaný karamel je nejviditelnější ukázkou tohoto jevu. Ale proč se tak děje? Může za to nejspíš protein SGLT1, který funguje v tenkém střevě a v ledvinách. Pumpuje sodné ionty přes buněčnou membránu a energii takto vytvořeného gradientu využívá k transportu glukózy. SGLT1 je aktivní i v chuťových pohárcích na jazyku a nejspíš se na vnímání sladké chuti podílí. Pokusné myši s „vypnutými“ receptory T1R pro sladkou chuť díky aktivitě SGLT1 stále reagovaly na glukózu (na rozdíl od umělých sladidel).
Yasumatsu K. et al.: Acta Physiologica, 2020, DOI: 10.1111/apha.13529
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [595,52 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...