i
Špetkou soli k sladší chuti
| 7. 12. 2020 | Vesmír 99, 685, 2020/12
Cukrářky a cukráři dobře vědí, že přidání špetky soli zvýrazní sladkou chuť, slaný karamel je nejviditelnější ukázkou tohoto jevu. Ale proč se tak děje? Může za to nejspíš protein SGLT1, který funguje v tenkém střevě a v ledvinách. Pumpuje sodné ionty přes buněčnou membránu a energii takto vytvořeného gradientu využívá k transportu glukózy. SGLT1 je aktivní i v chuťových pohárcích na jazyku a nejspíš se na vnímání sladké chuti podílí. Pokusné myši s „vypnutými“ receptory T1R pro sladkou chuť díky aktivitě SGLT1 stále reagovaly na glukózu (na rozdíl od umělých sladidel).
Yasumatsu K. et al.: Acta Physiologica, 2020, DOI: 10.1111/apha.13529
Ke stažení
článek ve formátu pdf [595,52 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Proč všichni řeší kreatin 
Adam Obr | 27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...
Geopolitika versus klima 
Barbora Halašková, Adam Kočí | 27. 12. 2025
Lidskou činnost v Arktidě vždy omezovalo nehostinné klima a specifické přírodní podmínky. Hustota osídlení proto byla vždy extrémně nízká, tvořily...
Migrace v pravěku střední Evropy
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
















