Prodejte lyže
| 7. 12. 2020Všechny klimatické modely, ať už optimistické, či pesimistické, se neúprosně shodují na celkovém poklesu sněhové pokrývky v Evropě. Týká se to všech nadmořských výšek a ušetřeny nezůstanou ani taková pohoří, jako jsou Alpy. Masový zimní turismus na našem kontinentu zřejmě spěje ke konci.
Nejpostiženější budou nadmořské výšky pod 1200 m n. m., které by o svůj sníh měly přijít do konce tohoto století zcela. Pochopitelně se to týká i nadmořské výšky kolem 3000 m n. m., kde se očekává pokles sněhové pokrývky o polovinu v porovnání se současným stavem. Podobně se zmenší zásoby vody vázané během zimy ve sněhu. V současné době by měl být dostatek přírodního sněhu garantován ve výškách 1400 m n. m., ale již kolem r. 2085 se tato výšková hranice posune do 2400– 2600 m. Klimatické změny navíc postihnou i délku setrvání sněhové pokrývky. Ve výšce 2000 m n. m. se doba se souvislou sněhovou pokrývkou zkrátí v průměru o 2 týdny v roce 2035, a roku 2085 dokonce o 11 týdnů.
Pokud k uvedeným efektům dojde, bude to mít fatální důsledky pro zimní turismus, který je na počasí silně závislý. Jen v Evropě bude nárůst teploty o 2 °C znamenat pokles o 10 milionů osobonocí za sezonu, v přepočtu na peníze jde zhruba o 780 milionů eur. Postiženy budou především Rakousko, Francie, Itálie a Švýcarsko, kde se nalézá 83 % z celkové délky všech evropských sjezdových tratí.
Podnikatelé v sektoru zimního turismu a vlastníci lyžařských areálů už leccos tuší a nepříznivé dopady klimatických změn na zdroj své obživy se snaží oddalovat. Masivními investicemi do zařízení na tvorbu umělého sněhu se pokoušejí zvýšit svou konkurenceschopnost a umělé zasněžování sjezdovek je chápáno jako efektivní strategie proti změnám klimatu. Sněhové dělo není žádná novinka, bylo vynalezeno již r. 1950. Od té doby se počet zasněžovaných sjezdovek stále zvyšuje. Dnes je zasněžovacím zařízením vybaveno 67 % sjezdovek v Rakousku, 39 % ve Švýcarsku a kolem 20 % v Německu a Francii.