i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

1 cm/h

 |  7. 12. 2020
 |  Vesmír 99, 685, 2020/12

Když pylové zrno dosedne na bliznu, začne se rychle prodlužovat v jednom směru. Pylová láčka, tenký buněčný výběžek, prorůstá pestíkem k jednomu z vajíček v semeníku. Láčka může dosáhnout délky až 30 cm a prodlužuje se o centimetr za hodinu.

Tento na buněčné poměry rekordně rychlý růst se neobejde bez dobře organizovaného transportu stavebního materiálu. Potřebné látky putují do špičky prodlužující se láčky v sekrečních váčcích, jejichž pohyb řídí tzv. exocyst – komplex osmi proteinů. Experimentální biologové z PřF UK a z Ústavu experimentální botaniky AV ČR u modelového huseníčku (Arabidopsis thaliana) identifikovali jednu složku exocystu, protein EXO70-A2, který je pro růst pylové láčky klíčový. Pylová zrna s inaktivovaným genem pro tento protein praskala a jejich láčky špatně rostly. Pokusy s fluorescenčně značeným proteinem EXO70-A2 potvrdily jeho vysokou koncentraci ve špičce pylové láčky. Výzkum přináší nové poznatky o molekulárním pozadí rozmnožování krytosemenných rostlin (obecnější článek na toto téma najdete v některém z příštích Vesmírů) a o mechanismech polarizovaného buněčného růstu.

Marković V. et al.: Plant Physiology, 2020, DOI: 10.1104/pp.19.01340

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....