Aktuální číslo:

1 cm/h

| 7. 12. 2020

| Vesmír 99, 685, 2020/12

Když pylové zrno dosedne na bliznu, začne se rychle prodlužovat v jednom směru. Pylová láčka, tenký buněčný výběžek, prorůstá pestíkem k jednomu z vajíček v semeníku. Láčka může dosáhnout délky až 30 cm a prodlužuje se o centimetr za hodinu.

Tento na buněčné poměry rekordně rychlý růst se neobejde bez dobře organizovaného transportu stavebního materiálu. Potřebné látky putují do špičky prodlužující se láčky v sekrečních váčcích, jejichž pohyb řídí tzv. exocyst – komplex osmi proteinů. Experimentální biologové z PřF UK a z Ústavu experimentální botaniky AV ČR u modelového huseníčku (Arabidopsis thaliana) identifikovali jednu složku exocystu, protein EXO70-A2, který je pro růst pylové láčky klíčový. Pylová zrna s inaktivovaným genem pro tento protein praskala a jejich láčky špatně rostly. Pokusy s fluorescenčně značeným proteinem EXO70-A2 potvrdily jeho vysokou koncentraci ve špičce pylové láčky. Výzkum přináší nové poznatky o molekulárním pozadí rozmnožování krytosemenných rostlin (obecnější článek na toto téma najdete v některém z příštích Vesmírů) a o mechanismech polarizovaného buněčného růstu.

Pylová zrnka v prašníku. Později dosednou na bliznu a pylová láčka si začne razit cestu k vajíčku.Snímek PřF UK

Marković V. et al.: Plant Physiology, 2020, DOI: 10.1104/pp.19.01340

Ke stažení

článek ve formátu pdf [595,52 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora