Zmatky kolem ksukolů

Primáti se dělí na dvě velké skupiny, Haplorrhini a Strepsirrhini. Do prvé patří opice starého i nového světa včetně nás lidí. Zástupcům druhého podřádu Strepsirrhini můžeme česky říkat poloopice, i když přísně vzato je toto jméno vyhrazeno trochu jinak definované skupině Prosimiae, která je z taxonomického hlediska dnes už neplatná. Poloopice dělíme dále do tří skupin; Lorisiformes žijí v Africe a Asii, Lemuriformes a Chiromyiformes na Madagaskaru. Do infrařádu Chiromyiformes patří ksukolové (recentní Daubentonia madagascariensis, která byla jistý čas řazena do rodu Chiromys, a vyhynulá D. robusta), do infrařádu Lemuriformes všichni ostatní madagaskarští lemuři (přibližně 100 druhů).

Již více než 20 let platí široce uznávaná hypotéza, že všichni madagaskarští primáti pocházejí z jediného předka, který se na ostrov dostal někdy v paleocénu nebo nejpozději počátkem eocénu. Tento dávný mořeplavec představoval linii společnou pro Lemuriformes i Chiromyiformes, která se ale brzy po osídlení Madagaskaru rozdělila. Podle nejnovějších poznatků to ale mohlo být jinak.

V šedesátých letech minulého století byly v Keni ve vrstvách ze staršího miocénu nalezeny tři neúplné dolní čelisti. Roku 1967 je G. G. Simpson interpretoval jako pozůstatky strepsirrhinních primátů (čili poloopic), kterým dal jméno Propotto. Jeho názor byl však velmi rychle odmítnut s tím, že Propotto nebyl primát, ale kaloň. Trochu to připomíná taxonomickou historii ksukola – ten byl také nějaký čas považován za hlodavce.