Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Zmatky kolem ksukolů

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 623, 2020/11

Primáti se dělí na dvě velké skupiny, Haplorrhini a Strepsirrhini. Do prvé patří opice starého i nového světa včetně nás lidí. Zástupcům druhého podřádu Strepsirrhini můžeme česky říkat poloopice, i když přísně vzato je toto jméno vyhrazeno trochu jinak definované skupině Prosimiae, která je z taxonomického hlediska dnes už neplatná. Poloopice dělíme dále do tří skupin; Lorisiformes žijí v Africe a Asii, Lemuriformes a Chiromyiformes na Madagaskaru. Do infrařádu Chiromyiformes patří ksukolové (recentní Daubentonia madagascariensis, která byla jistý čas řazena do rodu Chiromys, a vyhynulá D. robusta), do infrařádu Lemuriformes všichni ostatní madagaskarští lemuři (přibližně 100 druhů).

Již více než 20 let platí široce uznávaná hypotéza, že všichni madagaskarští primáti pocházejí z jediného předka, který se na ostrov dostal někdy v paleocénu nebo nejpozději počátkem eocénu. Tento dávný mořeplavec představoval linii společnou pro Lemuriformes i Chiromyiformes, která se ale brzy po osídlení Madagaskaru rozdělila. Podle nejnovějších poznatků to ale mohlo být jinak.

V šedesátých letech minulého století byly v Keni ve vrstvách ze staršího miocénu nalezeny tři neúplné dolní čelisti. Roku 1967 je G. G. Simpson interpretoval jako pozůstatky strepsirrhinních primátů (čili poloopic), kterým dal jméno Propotto. Jeho názor byl však velmi rychle odmítnut s tím, že Propotto nebyl primát, ale kaloň. Trochu to připomíná taxonomickou historii ksukola – ten byl také nějaký čas považován za hlodavce.

Nyní vidíte 42 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Zoologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...