i
Skály věčně živé
| 2. 11. 2020 | Vesmír 99, 653, 2020/11
Vývoj klimatu posledních desetiletí s sebou přináší zvýšenou frekvenci mimořádných klimatických událostí, jako jsou dlouhá období sucha střídající se s přívalovými dešti. Právě pískovce, u nichž tvoří pórové prostory kolem 25–30 % objemu horniny, se vyznačují zvýšenou citlivostí vůči klimatickým výkyvům. Střídavé nasycení a výpar pórových vod ovlivňují intenzitu solného zvětrávání. K tomu se přidává voda v puklinách, která v zimním období napomáhá mrazové destrukci skalního masivu. Klima se na degradaci pískovcových výchozů projevuje též nepřímo – přes vegetaci, jejíž různé formy mohou horninu na povrchu inkrustovat (lišejníky), ale v puklinách spíš rozrušovat (klínový efekt kořenů stromů).
Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jiří Adamovič
Mgr. Jiří Adamovič, CSc. (*1965) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV CR v Praze se zabývá geologií sedimentárních pánví.
Doporučujeme
Temní architekti tání 
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů
Petr Slavíček, Ondřej Šráček | 2. 2. 2026
Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné 
Miloslav Polášek | 2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...




















