i
Skály věčně živé
| 2. 11. 2020 | Vesmír 99, 653, 2020/11
Vývoj klimatu posledních desetiletí s sebou přináší zvýšenou frekvenci mimořádných klimatických událostí, jako jsou dlouhá období sucha střídající se s přívalovými dešti. Právě pískovce, u nichž tvoří pórové prostory kolem 25–30 % objemu horniny, se vyznačují zvýšenou citlivostí vůči klimatickým výkyvům. Střídavé nasycení a výpar pórových vod ovlivňují intenzitu solného zvětrávání. K tomu se přidává voda v puklinách, která v zimním období napomáhá mrazové destrukci skalního masivu. Klima se na degradaci pískovcových výchozů projevuje též nepřímo – přes vegetaci, jejíž různé formy mohou horninu na povrchu inkrustovat (lišejníky), ale v puklinách spíš rozrušovat (klínový efekt kořenů stromů).
Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jiří Adamovič
Mgr. Jiří Adamovič, CSc. (*1965) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV CR v Praze se zabývá geologií sedimentárních pánví.
Doporučujeme
Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?
Jiří Hrubý | 8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty
Ladislav Varadzin, Petr Pokorný | 2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov
Vojtěch Novotný | 2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...