i
Skály věčně živé
| 2. 11. 2020 | Vesmír 99, 653, 2020/11
Vývoj klimatu posledních desetiletí s sebou přináší zvýšenou frekvenci mimořádných klimatických událostí, jako jsou dlouhá období sucha střídající se s přívalovými dešti. Právě pískovce, u nichž tvoří pórové prostory kolem 25–30 % objemu horniny, se vyznačují zvýšenou citlivostí vůči klimatickým výkyvům. Střídavé nasycení a výpar pórových vod ovlivňují intenzitu solného zvětrávání. K tomu se přidává voda v puklinách, která v zimním období napomáhá mrazové destrukci skalního masivu. Klima se na degradaci pískovcových výchozů projevuje též nepřímo – přes vegetaci, jejíž různé formy mohou horninu na povrchu inkrustovat (lišejníky), ale v puklinách spíš rozrušovat (klínový efekt kořenů stromů).
Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jiří Adamovič
Mgr. Jiří Adamovič, CSc. (*1965) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV CR v Praze se zabývá geologií sedimentárních pánví.
Doporučujeme
Komáří Arktida 
Jiří Černý | 31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b? 
Marcel Rejmánek | 31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin 
Adam Obr | 27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...





















