i
Skály věčně živé
| 2. 11. 2020 | Vesmír 99, 653, 2020/11
Vývoj klimatu posledních desetiletí s sebou přináší zvýšenou frekvenci mimořádných klimatických událostí, jako jsou dlouhá období sucha střídající se s přívalovými dešti. Právě pískovce, u nichž tvoří pórové prostory kolem 25–30 % objemu horniny, se vyznačují zvýšenou citlivostí vůči klimatickým výkyvům. Střídavé nasycení a výpar pórových vod ovlivňují intenzitu solného zvětrávání. K tomu se přidává voda v puklinách, která v zimním období napomáhá mrazové destrukci skalního masivu. Klima se na degradaci pískovcových výchozů projevuje též nepřímo – přes vegetaci, jejíž různé formy mohou horninu na povrchu inkrustovat (lišejníky), ale v puklinách spíš rozrušovat (klínový efekt kořenů stromů).
Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jiří Adamovič
Mgr. Jiří Adamovič, CSc. (*1965) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV CR v Praze se zabývá geologií sedimentárních pánví.
Doporučujeme
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Pátranie po pôvode SARS-CoV-2 pokračuje
Štefan Vilček | 7. 7. 2026
Pri vysvetľovaní pôvodu celosvetovej pandémie covid-19 spôsobenej vírusom SARS-CoV-2 vznikajú rôzne hypotézy. Kým jedna podporuje zoonotický pôvod...
Krajinou hojnosti 
Díky zapojení environmentální archeologie se dosud jen útržkovitě poznaná mezolitická etapa naší prehistorie proměňuje v živý svět každodenních...











