i

Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Prcek, který složil obra

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 668, 2020/11

Ve středu 2. května 1888 přijíždí do Prahy vlak, ze kterého zřízenci vykládají tři těžké bedny s podivně zapáchajícím nákladem. Další zásilka dorazí 13. června a pak následují další a další. Poslední, šestá, je natolik rozměrná, že musí do města nad Vltavou přijet nikoli vlakem, ale lodí z Hamburku. Je 3. července 1888 a ti, kdo jdou v okamžiku vykládky kolem, mají možnost spatřit pět obřích umaštěných kostí, jaké v životě neviděli.

Goliášové vždycky jitří mysl, roztáčejí kola fantazie, vzrušení z nepoznaného. Takové dojmy trpaslík nevzbudí. A tak stěhování obřího nákladu do centra Prahy, nepochybně i zásluhou těch, kdo je zařídili, neuniká tisku. Ve středu 11. července 18881) večerník Prager Abendblatt jásá: „Jistá pražská společnost dvanácti osob, přátel přírodních věd, zakoupila v Bergenu za 2000 zlatých kostru obrovského žraloka.“

Sedělo to až na pár detailů: cena exponátu byla 2500 zlatých (v dnešních cenách asi 450 000 Kč), ona „jistá společnost“ byla společnost stolní, kruh přátel, který se pravidelně scházel v pondělí a říkal si „Jour fixe“,2) a oním tvorem nebyl žralok, ale samice kytovce plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Obyvatelstvo se těšilo, že Praha bude mít brzy raritní kostru velryby a Václav Frič, bratr zoologa Antonína Friče (v té době vydavatele Vesmíru) se vrhl do rozbalování čtyř tun kostí. Našel na nich stopy po sekyrách norských vesničanů z ostrova Lyngøy, kteří maso plejtváka koncem roku 1885 obrali poté, co tělo kytovce našli volně plující nedaleko pobřeží. Desítky páchnoucích kostí teď ale byly šťastně v Praze a s pomocí tesařů a zámečníků putovaly na stojany, aby je po tříměsíčních pracích mohli koncem listopadu 1888 poprvé spatřit návštěvníci.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Historie, Biologie

O autorech

Marek Janáč

Petr Benda

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné