i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Prcek, který složil obra

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 668, 2020/11

Ve středu 2. května 1888 přijíždí do Prahy vlak, ze kterého zřízenci vykládají tři těžké bedny s podivně zapáchajícím nákladem. Další zásilka dorazí 13. června a pak následují další a další. Poslední, šestá, je natolik rozměrná, že musí do města nad Vltavou přijet nikoli vlakem, ale lodí z Hamburku. Je 3. července 1888 a ti, kdo jdou v okamžiku vykládky kolem, mají možnost spatřit pět obřích umaštěných kostí, jaké v životě neviděli.

Goliášové vždycky jitří mysl, roztáčejí kola fantazie, vzrušení z nepoznaného. Takové dojmy trpaslík nevzbudí. A tak stěhování obřího nákladu do centra Prahy, nepochybně i zásluhou těch, kdo je zařídili, neuniká tisku. Ve středu 11. července 18881) večerník Prager Abendblatt jásá: „Jistá pražská společnost dvanácti osob, přátel přírodních věd, zakoupila v Bergenu za 2000 zlatých kostru obrovského žraloka.“

Sedělo to až na pár detailů: cena exponátu byla 2500 zlatých (v dnešních cenách asi 450 000 Kč), ona „jistá společnost“ byla společnost stolní, kruh přátel, který se pravidelně scházel v pondělí a říkal si „Jour fixe“,2) a oním tvorem nebyl žralok, ale samice kytovce plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Obyvatelstvo se těšilo, že Praha bude mít brzy raritní kostru velryby a Václav Frič, bratr zoologa Antonína Friče (v té době vydavatele Vesmíru) se vrhl do rozbalování čtyř tun kostí. Našel na nich stopy po sekyrách norských vesničanů z ostrova Lyngøy, kteří maso plejtváka koncem roku 1885 obrali poté, co tělo kytovce našli volně plující nedaleko pobřeží. Desítky páchnoucích kostí teď ale byly šťastně v Praze a s pomocí tesařů a zámečníků putovaly na stojany, aby je po tříměsíčních pracích mohli koncem listopadu 1888 poprvé spatřit návštěvníci.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Historie, Biologie

O autorech

Marek Janáč

Petr Benda

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné