i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Prcek, který složil obra

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 668, 2020/11

Ve středu 2. května 1888 přijíždí do Prahy vlak, ze kterého zřízenci vykládají tři těžké bedny s podivně zapáchajícím nákladem. Další zásilka dorazí 13. června a pak následují další a další. Poslední, šestá, je natolik rozměrná, že musí do města nad Vltavou přijet nikoli vlakem, ale lodí z Hamburku. Je 3. července 1888 a ti, kdo jdou v okamžiku vykládky kolem, mají možnost spatřit pět obřích umaštěných kostí, jaké v životě neviděli.

Goliášové vždycky jitří mysl, roztáčejí kola fantazie, vzrušení z nepoznaného. Takové dojmy trpaslík nevzbudí. A tak stěhování obřího nákladu do centra Prahy, nepochybně i zásluhou těch, kdo je zařídili, neuniká tisku. Ve středu 11. července 18881) večerník Prager Abendblatt jásá: „Jistá pražská společnost dvanácti osob, přátel přírodních věd, zakoupila v Bergenu za 2000 zlatých kostru obrovského žraloka.“

Sedělo to až na pár detailů: cena exponátu byla 2500 zlatých (v dnešních cenách asi 450 000 Kč), ona „jistá společnost“ byla společnost stolní, kruh přátel, který se pravidelně scházel v pondělí a říkal si „Jour fixe“,2) a oním tvorem nebyl žralok, ale samice kytovce plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Obyvatelstvo se těšilo, že Praha bude mít brzy raritní kostru velryby a Václav Frič, bratr zoologa Antonína Friče (v té době vydavatele Vesmíru) se vrhl do rozbalování čtyř tun kostí. Našel na nich stopy po sekyrách norských vesničanů z ostrova Lyngøy, kteří maso plejtváka koncem roku 1885 obrali poté, co tělo kytovce našli volně plující nedaleko pobřeží. Desítky páchnoucích kostí teď ale byly šťastně v Praze a s pomocí tesařů a zámečníků putovaly na stojany, aby je po tříměsíčních pracích mohli koncem listopadu 1888 poprvé spatřit návštěvníci.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Historie, Biologie

O autorech

Marek Janáč

Petr Benda

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.