Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Když jsou slova barevná, chutnají či voní

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 666, 2020/11

Pondělí je červené, středa modrá, slovo „vesmír“ voní po hašlerkách a výraz „srdce“ chutná jako heřmánek. Tak může vypadat vnímání člověka obdařeného synestézií. O tento fenomén se věda začala výrazněji zajímat v posledních dvaceti pěti letech. Výsledky bádání posouvají naše poznání výrazně vpřed.

Synestézie je způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který však není reálně přítomen. Číslice nebo písmeno například vyvolává dojem určité barvy, určité slovo dojem chutě, zvuk pocit dotyku apod. (viz rovněž Vesmír 88, 780, 2009/12). Zásadními definičními charakteristikami jsou přitom automatičnost těchto spojení (synestetik nemůže sekundárnímu prožitku záměrně zabránit) a jejich konzistentnost (předpokládá se, že se tato spojení v průběhu dospělého života nemění).

Odborná literatura vymezuje několik desítek dílčích typů synestézie, z nichž některé se jeví až bizarně, jako třeba plavecké styly asociující různé barvy.1) Jednotlivé typy jsou však v populaci zastoupené různou měrou a i odborné texty jim věnují různou míru pozornosti. Mezi nejzkoumanější synestézie patří synestézie spočívající v tom, že písmena či číslice (souhrnně „grafémy“) navozují vjem barvy (dále jen typ grafémy–barvy). V souvislosti s tímto fenoménem si lze klást řadu výzkumných otázek, například: Jak a proč tato synestézie vzniká (vzhledem k tomu, že písmena a číslice si děti osvojují až po několika letech života)? Jaké faktory ovlivňují, se kterou barvou je určitý grafém spojen? Nakolik tento typ synestézie souvisí s jinými kognitivními kapacitami (například s verbální pamětí)? Jak se liší synestetické projevy u jednotlivých lidí a existuje ostrá hranice mezi synestetiky a nesynestetiky? Lze se synestézii naučit? A podobně.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Jan Chromý

Mgr. Jan Chromý, Ph.D., (*1983) je ředitelem Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Zabývá se psycholingvistikou, empirickými a experimentálními metodami v lingvistice a sociolingvistikou. V současnosti se věnuje zejména výzkumu neporozumění u rodilých mluvčích češtiny, ale také tím, nakolik druhý jazyk bilingvních mluvčích může negativně ovlivňovat jejich mateřský jazyk.
Chromý Jan

Doporučujeme

Spočítat to covidu

Spočítat to covidu

Martin Šmíd  |  5. 4. 2021
Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné