mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Když jsou slova barevná, chutnají či voní

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 666, 2020/11

Pondělí je červené, středa modrá, slovo „vesmír“ voní po hašlerkách a výraz „srdce“ chutná jako heřmánek. Tak může vypadat vnímání člověka obdařeného synestézií. O tento fenomén se věda začala výrazněji zajímat v posledních dvaceti pěti letech. Výsledky bádání posouvají naše poznání výrazně vpřed.

Synestézie je způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který však není reálně přítomen. Číslice nebo písmeno například vyvolává dojem určité barvy, určité slovo dojem chutě, zvuk pocit dotyku apod. (viz rovněž Vesmír 88, 780, 2009/12). Zásadními definičními charakteristikami jsou přitom automatičnost těchto spojení (synestetik nemůže sekundárnímu prožitku záměrně zabránit) a jejich konzistentnost (předpokládá se, že se tato spojení v průběhu dospělého života nemění).

Odborná literatura vymezuje několik desítek dílčích typů synestézie, z nichž některé se jeví až bizarně, jako třeba plavecké styly asociující různé barvy.1) Jednotlivé typy jsou však v populaci zastoupené různou měrou a i odborné texty jim věnují různou míru pozornosti. Mezi nejzkoumanější synestézie patří synestézie spočívající v tom, že písmena či číslice (souhrnně „grafémy“) navozují vjem barvy (dále jen typ grafémy–barvy). V souvislosti s tímto fenoménem si lze klást řadu výzkumných otázek, například: Jak a proč tato synestézie vzniká (vzhledem k tomu, že písmena a číslice si děti osvojují až po několika letech života)? Jaké faktory ovlivňují, se kterou barvou je určitý grafém spojen? Nakolik tento typ synestézie souvisí s jinými kognitivními kapacitami (například s verbální pamětí)? Jak se liší synestetické projevy u jednotlivých lidí a existuje ostrá hranice mezi synestetiky a nesynestetiky? Lze se synestézii naučit? A podobně.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Jan Chromý

Mgr. Jan Chromý, Ph.D., (*1983) je ředitelem Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Zabývá se psycholingvistikou, empirickými a experimentálními metodami v lingvistice a sociolingvistikou. V současnosti se věnuje zejména výzkumu neporozumění u rodilých mluvčích češtiny, ale také tím, nakolik druhý jazyk bilingvních mluvčích může negativně ovlivňovat jejich mateřský jazyk.
Chromý Jan

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...