i

Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Srdce jako elektrárna

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 14, 2020/1

Jako student jsem měl představu budoucnosti, v níž každý člověk při chůzi po chodníku předává elektrické napětí svého těla (biopotenciálů) pomocí vodivých podrážek do chodníku, vybaveného snímacími mřížkami; něco na způsob fotoelektrického efektu využívajícího sluneční energii. Konzervace lidské energie, která se zbytečně mění na teplo, se tuším už někde testovala. Teď se můj sen mění v realitu. Místo chodníků se ale onen jev má odehrávat přímo uvnitř lidského srdce.

U organismů včetně člověka platí, že budou žít, když se jejich parametry a činnost budou udržovat v podstatě automaticky v určitém fyziologickém rozmezí, ve stavu, kterému říkáme homeostáza. Platí to i o rytmu, síle, časovém průběhu a elektrické dráždivosti našeho srdce, které to vše potřebuje, aby podle momentálních potřeb těla spolehlivě pracovalo jako krevní pumpa. Stárnoucí, oslabené nebo nemocné srdce se někdy vymkne automatickému zpětnovazebnímu řízení a buď bije v rychlém tempu (tachykardie, případně nebezpečný „trysk“ rytmu – flutter a fibrilace, synchronizovatelné razantním impulsem z „žehliček“ defibrilátoru), nebo naopak pomaleji a slaběji. Oba tyto základní typy arytmie se u mnoha osob upravují použitím vnějších zdrojů z elektronických kardiostimulátorů, když náš vnitřní „dirigent“ (pacemaker) na kraji pravé srdeční síně selhává. Tyto diagnosticko-terapeutické pomůcky se stále zdokonalují.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...
Opatrné naděje

Opatrné naděje

Bedřich Moldan  |  3. 1. 2022
Globální změna klimatu spolu s pokračující destrukcí biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním představuje jeden z největších současných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné