i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Srdce jako elektrárna

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 14, 2020/1

Jako student jsem měl představu budoucnosti, v níž každý člověk při chůzi po chodníku předává elektrické napětí svého těla (biopotenciálů) pomocí vodivých podrážek do chodníku, vybaveného snímacími mřížkami; něco na způsob fotoelektrického efektu využívajícího sluneční energii. Konzervace lidské energie, která se zbytečně mění na teplo, se tuším už někde testovala. Teď se můj sen mění v realitu. Místo chodníků se ale onen jev má odehrávat přímo uvnitř lidského srdce.

U organismů včetně člověka platí, že budou žít, když se jejich parametry a činnost budou udržovat v podstatě automaticky v určitém fyziologickém rozmezí, ve stavu, kterému říkáme homeostáza. Platí to i o rytmu, síle, časovém průběhu a elektrické dráždivosti našeho srdce, které to vše potřebuje, aby podle momentálních potřeb těla spolehlivě pracovalo jako krevní pumpa. Stárnoucí, oslabené nebo nemocné srdce se někdy vymkne automatickému zpětnovazebnímu řízení a buď bije v rychlém tempu (tachykardie, případně nebezpečný „trysk“ rytmu – flutter a fibrilace, synchronizovatelné razantním impulsem z „žehliček“ defibrilátoru), nebo naopak pomaleji a slaběji. Oba tyto základní typy arytmie se u mnoha osob upravují použitím vnějších zdrojů z elektronických kardiostimulátorů, když náš vnitřní „dirigent“ (pacemaker) na kraji pravé srdeční síně selhává. Tyto diagnosticko-terapeutické pomůcky se stále zdokonalují.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné