i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Konsolidační ERC granty s českou stopou

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 10, 2020/1

Evropská výzkumná rada (ERC) koncem loňského roku představila nové držitele konsolidačních grantů. Mezi 301 vědci, kteří na své projekty dostali celkem 600 milionů eur, jsou i dva Češi.

Sociální antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR se v následujících pěti letech se svým týmem zaměří na konflikty, ke kterým vedl velký nárůst počtu divokých prasat v Evropě a jejich následné ohrožení africkým morem. Ten je považován za jednu z nejzávažnějších zvířecích chorob současnosti. Sice se nepřenáší na lidi, ale nakažená prasata (divoká i domácí) většinou zabíjí. Virus se relativně snadno šíří přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, s těly uhynulých zvířat či jejich tělními tekutinami. Účinná vakcína dosud neexistuje, což ohrožuje celosvětový chov prasat a může mít zásadní ekonomické dopady.

Šíření choroby napříč Evropou a Asií začalo v roce 2007 v Gruzii. Dnes je nemoc rozšířena od Číny po Polsko a má i významné geopolitické důsledky. Polsko v loňském roce uvažovalo o vztyčení plotu na hranicích s Ukrajinou a Běloruskem, Dánsko takový plot právě dokončuje po celé délce hranice s Německem. „S odkazem na biologickou bezpečnost se třicet let po pádu železné opony vztyčují hraniční ploty uprostřed Schengenského prostoru,“ upozorňuje Luděk Brož. Bude ho zajímat, jak se ohrožení prasat promítá v lovecké komunitě čítající v Evropě asi sedm milionů především amatérských lovců. V současnosti znovu hledá svou roli a hájí svou společenskou přijatelnost, často v dialogu s veterinární epidemiologií.

Luděk Brož získal vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a doktorát má z Cambridgeské univerzity. Tři roky působil jako postdoktorand v Max-Planckově institutu pro sociální antropologii v Německu. K vydání v britském nakladatelství nyní připravuje knihu o tom, jak archeologický výzkum a bajkonurský vesmírný program výrazně ovlivnily život jedné sibiřské vesnice.

Druhým držitelem konsolidačního grantu je mikrobiolog Marek Basler. V roce 2007 po dokončení doktorátu odešel na Harvard Medical School v Bostonu, od roku 2013 působí na Basilejské univerzitě, na níž se věnuje výzkumu sekrečních systémů bakterií. V rámci grantu se zaměří konkrétně na systém T6SS (stručná zmínka o něm: Vesmír 98, 612, 2019/11).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Antropologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné