Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Konsolidační ERC granty s českou stopou

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 10, 2020/1

Evropská výzkumná rada (ERC) koncem loňského roku představila nové držitele konsolidačních grantů. Mezi 301 vědci, kteří na své projekty dostali celkem 600 milionů eur, jsou i dva Češi.

Sociální antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR se v následujících pěti letech se svým týmem zaměří na konflikty, ke kterým vedl velký nárůst počtu divokých prasat v Evropě a jejich následné ohrožení africkým morem. Ten je považován za jednu z nejzávažnějších zvířecích chorob současnosti. Sice se nepřenáší na lidi, ale nakažená prasata (divoká i domácí) většinou zabíjí. Virus se relativně snadno šíří přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, s těly uhynulých zvířat či jejich tělními tekutinami. Účinná vakcína dosud neexistuje, což ohrožuje celosvětový chov prasat a může mít zásadní ekonomické dopady.

Šíření choroby napříč Evropou a Asií začalo v roce 2007 v Gruzii. Dnes je nemoc rozšířena od Číny po Polsko a má i významné geopolitické důsledky. Polsko v loňském roce uvažovalo o vztyčení plotu na hranicích s Ukrajinou a Běloruskem, Dánsko takový plot právě dokončuje po celé délce hranice s Německem. „S odkazem na biologickou bezpečnost se třicet let po pádu železné opony vztyčují hraniční ploty uprostřed Schengenského prostoru,“ upozorňuje Luděk Brož. Bude ho zajímat, jak se ohrožení prasat promítá v lovecké komunitě čítající v Evropě asi sedm milionů především amatérských lovců. V současnosti znovu hledá svou roli a hájí svou společenskou přijatelnost, často v dialogu s veterinární epidemiologií.

Luděk Brož získal vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a doktorát má z Cambridgeské univerzity. Tři roky působil jako postdoktorand v Max-Planckově institutu pro sociální antropologii v Německu. K vydání v britském nakladatelství nyní připravuje knihu o tom, jak archeologický výzkum a bajkonurský vesmírný program výrazně ovlivnily život jedné sibiřské vesnice.

Druhým držitelem konsolidačního grantu je mikrobiolog Marek Basler. V roce 2007 po dokončení doktorátu odešel na Harvard Medical School v Bostonu, od roku 2013 působí na Basilejské univerzitě, na níž se věnuje výzkumu sekrečních systémů bakterií. V rámci grantu se zaměří konkrétně na systém T6SS (stručná zmínka o něm: Vesmír 98, 612, 2019/11).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Antropologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...