Konsolidační ERC granty s českou stopou
| 6. 1. 2020Evropská výzkumná rada (ERC) koncem loňského roku představila nové držitele konsolidačních grantů. Mezi 301 vědci, kteří na své projekty dostali celkem 600 milionů eur, jsou i dva Češi.
Sociální antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR se v následujících pěti letech se svým týmem zaměří na konflikty, ke kterým vedl velký nárůst počtu divokých prasat v Evropě a jejich následné ohrožení africkým morem. Ten je považován za jednu z nejzávažnějších zvířecích chorob současnosti. Sice se nepřenáší na lidi, ale nakažená prasata (divoká i domácí) většinou zabíjí. Virus se relativně snadno šíří přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, s těly uhynulých zvířat či jejich tělními tekutinami. Účinná vakcína dosud neexistuje, což ohrožuje celosvětový chov prasat a může mít zásadní ekonomické dopady.
Šíření choroby napříč Evropou a Asií začalo v roce 2007 v Gruzii. Dnes je nemoc rozšířena od Číny po Polsko a má i významné geopolitické důsledky. Polsko v loňském roce uvažovalo o vztyčení plotu na hranicích s Ukrajinou a Běloruskem, Dánsko takový plot právě dokončuje po celé délce hranice s Německem. „S odkazem na biologickou bezpečnost se třicet let po pádu železné opony vztyčují hraniční ploty uprostřed Schengenského prostoru,“ upozorňuje Luděk Brož. Bude ho zajímat, jak se ohrožení prasat promítá v lovecké komunitě čítající v Evropě asi sedm milionů především amatérských lovců. V současnosti znovu hledá svou roli a hájí svou společenskou přijatelnost, často v dialogu s veterinární epidemiologií.
Luděk Brož získal vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a doktorát má z Cambridgeské univerzity. Tři roky působil jako postdoktorand v Max-Planckově institutu pro sociální antropologii v Německu. K vydání v britském nakladatelství nyní připravuje knihu o tom, jak archeologický výzkum a bajkonurský vesmírný program výrazně ovlivnily život jedné sibiřské vesnice.
Druhým držitelem konsolidačního grantu je mikrobiolog Marek Basler. V roce 2007 po dokončení doktorátu odešel na Harvard Medical School v Bostonu, od roku 2013 působí na Basilejské univerzitě, na níž se věnuje výzkumu sekrečních systémů bakterií. V rámci grantu se zaměří konkrétně na systém T6SS (stručná zmínka o něm: Vesmír 98, 612, 2019/11).
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [312,41 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.