Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Výzva: pusťte CRISPR do evropského zemědělství

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 486, 2019/9

Před rokem jsme na tomto místě psali o rozhodnutí Evropského soudního dvora (ECJ) z 25. července, podle kterého jsou v EU za GMO považovány i organismy (včetně zemědělských plodin), které byly připraveny pomocí nástroje CRISPR/Cas, i když neobsahují žádné geny z jiných organismů a mají genom editován způsobem, který nelze odlišit od změn vzniklých přirozenými mutacemi (Vesmír 97, 490, 2018/9).

Z iniciativy Dirka Inzého, ředitele Centra pro systémovou biologii rostlin VIB v belgickém Gentu, vydali evropští vědci přesně rok po rozhodnutí EJC otevřené prohlášení, jímž vyzývají Evropskou komisi a Evropský parlament k řešení situace.

„Environmentální stopa zemědělství se musí zmenšit a zemědělství se musí přizpůsobit rychle se měnícímu klimatu. Sucho je jedním z hlavních faktorů, které ohrožují výnosy plodin. Toho jsme v Evropě dennodenně svědky. K řešení těchto výzev jsou nutné veškeré možné přístupy. Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody. Vývoj takovýchto odrůd vyžaduje, aby vědci a šlechtitelé rostlin měli přístup k co nejširšímu souboru šlechtitelských nástrojů,“ píše se mimo jiné v prohlášení.

A dále: „Neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které mají podobné genetické změny. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými technikami.“

Podporu prohlášení v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity, za který ji podepsal zástupce ředitele pro vědu Karel Říha. Mezi signatáři jsou dále například ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort a vědecký ředitel téhož centra Jaroslav Doležel (Vesmír 97, 718, 2018/12), ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR Eva Bártová, ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Martin Vágner a další odborníci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...