i

Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Výzva: pusťte CRISPR do evropského zemědělství

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 486, 2019/9

Před rokem jsme na tomto místě psali o rozhodnutí Evropského soudního dvora (ECJ) z 25. července, podle kterého jsou v EU za GMO považovány i organismy (včetně zemědělských plodin), které byly připraveny pomocí nástroje CRISPR/Cas, i když neobsahují žádné geny z jiných organismů a mají genom editován způsobem, který nelze odlišit od změn vzniklých přirozenými mutacemi (Vesmír 97, 490, 2018/9).

Z iniciativy Dirka Inzého, ředitele Centra pro systémovou biologii rostlin VIB v belgickém Gentu, vydali evropští vědci přesně rok po rozhodnutí EJC otevřené prohlášení, jímž vyzývají Evropskou komisi a Evropský parlament k řešení situace.

„Environmentální stopa zemědělství se musí zmenšit a zemědělství se musí přizpůsobit rychle se měnícímu klimatu. Sucho je jedním z hlavních faktorů, které ohrožují výnosy plodin. Toho jsme v Evropě dennodenně svědky. K řešení těchto výzev jsou nutné veškeré možné přístupy. Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody. Vývoj takovýchto odrůd vyžaduje, aby vědci a šlechtitelé rostlin měli přístup k co nejširšímu souboru šlechtitelských nástrojů,“ píše se mimo jiné v prohlášení.

A dále: „Neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které mají podobné genetické změny. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými technikami.“

Podporu prohlášení v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity, za který ji podepsal zástupce ředitele pro vědu Karel Říha. Mezi signatáři jsou dále například ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort a vědecký ředitel téhož centra Jaroslav Doležel (Vesmír 97, 718, 2018/12), ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR Eva Bártová, ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Martin Vágner a další odborníci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné