Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Výzva: pusťte CRISPR do evropského zemědělství

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 486, 2019/9

Před rokem jsme na tomto místě psali o rozhodnutí Evropského soudního dvora (ECJ) z 25. července, podle kterého jsou v EU za GMO považovány i organismy (včetně zemědělských plodin), které byly připraveny pomocí nástroje CRISPR/Cas, i když neobsahují žádné geny z jiných organismů a mají genom editován způsobem, který nelze odlišit od změn vzniklých přirozenými mutacemi (Vesmír 97, 490, 2018/9).

Z iniciativy Dirka Inzého, ředitele Centra pro systémovou biologii rostlin VIB v belgickém Gentu, vydali evropští vědci přesně rok po rozhodnutí EJC otevřené prohlášení, jímž vyzývají Evropskou komisi a Evropský parlament k řešení situace.

„Environmentální stopa zemědělství se musí zmenšit a zemědělství se musí přizpůsobit rychle se měnícímu klimatu. Sucho je jedním z hlavních faktorů, které ohrožují výnosy plodin. Toho jsme v Evropě dennodenně svědky. K řešení těchto výzev jsou nutné veškeré možné přístupy. Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody. Vývoj takovýchto odrůd vyžaduje, aby vědci a šlechtitelé rostlin měli přístup k co nejširšímu souboru šlechtitelských nástrojů,“ píše se mimo jiné v prohlášení.

A dále: „Neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které mají podobné genetické změny. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými technikami.“

Podporu prohlášení v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity, za který ji podepsal zástupce ředitele pro vědu Karel Říha. Mezi signatáři jsou dále například ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort a vědecký ředitel téhož centra Jaroslav Doležel (Vesmír 97, 718, 2018/12), ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR Eva Bártová, ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Martin Vágner a další odborníci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...