i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Výzva: pusťte CRISPR do evropského zemědělství

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 486, 2019/9

Před rokem jsme na tomto místě psali o rozhodnutí Evropského soudního dvora (ECJ) z 25. července, podle kterého jsou v EU za GMO považovány i organismy (včetně zemědělských plodin), které byly připraveny pomocí nástroje CRISPR/Cas, i když neobsahují žádné geny z jiných organismů a mají genom editován způsobem, který nelze odlišit od změn vzniklých přirozenými mutacemi (Vesmír 97, 490, 2018/9).

Z iniciativy Dirka Inzého, ředitele Centra pro systémovou biologii rostlin VIB v belgickém Gentu, vydali evropští vědci přesně rok po rozhodnutí EJC otevřené prohlášení, jímž vyzývají Evropskou komisi a Evropský parlament k řešení situace.

„Environmentální stopa zemědělství se musí zmenšit a zemědělství se musí přizpůsobit rychle se měnícímu klimatu. Sucho je jedním z hlavních faktorů, které ohrožují výnosy plodin. Toho jsme v Evropě dennodenně svědky. K řešení těchto výzev jsou nutné veškeré možné přístupy. Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody. Vývoj takovýchto odrůd vyžaduje, aby vědci a šlechtitelé rostlin měli přístup k co nejširšímu souboru šlechtitelských nástrojů,“ píše se mimo jiné v prohlášení.

A dále: „Neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které mají podobné genetické změny. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými technikami.“

Podporu prohlášení v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity, za který ji podepsal zástupce ředitele pro vědu Karel Říha. Mezi signatáři jsou dále například ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort a vědecký ředitel téhož centra Jaroslav Doležel (Vesmír 97, 718, 2018/12), ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR Eva Bártová, ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Martin Vágner a další odborníci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...