111 divokých koní

Stáda divokých koní se v Česku rozrůstají. Poslední sčítání ukázalo, že se jejich počet v pěti rezervacích zvýšil na 111 od ledna 2015, kdy byli dovezeni první divocí koně z anglického Exmooru. Největší stáda se nacházejí ve středočeských Milovicích, kde se nyní na dvou pastvinách pase dohromady 71 koní, a v Národním parku Podyjí na Jižní Moravě, kde žije celkem 20 koní. Na ostatní tři rezervace – na Plachtě v Hradci Králové, Josefovských loukách u Jaroměře a v Dobřanech u Plzně – tedy připadá dalších dvacet jedinců.

„Divocí koně se v Česku velmi dobře množí. Je vidět, že zde našli výborné podmínky k životu,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Dynamika, s jakou se stáda koní zvětšují, vynikne v porovnání s dalšími velkými kopytníky – zubry. První čistokrevný zubr byl do Česka přivezen v roce 1948, jejich populace překročila stovku až v roce 2017, tedy po sedmdesáti letech. Divokým koním stačilo pouhých pět let. Celosvětově jsou přitom divocí koně z Exmooru méně početní než zubři. Zatímco počty zubrů se nyní blíží osmi tisícům, exmoorských koní jsou zhruba jen dva tisíce. Jejich početnost je podobná jako u pandy velké.

Snímek Michal Köpping

Divocí koně z Exmooru brání v Česku zarůstání stepních a mokřadních rezervací, protože přednostně spásají hlavně agresivní druhy trav a křovin, čímž zároveň z hustého vysokého trávníku „vysvobozují“ kvetoucí byliny (jimž se cíleně vyhýbají).

Pastviny díky tomu nezarůstají jednotvárnými trávníky, z čehož mají užitek i motýli a řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek. „Mají neustále k dispozici kvetoucí louky plné potravy,“ oceňuje Josef Rusňák, ředitel regionálního pracoviště AOPK Východní Čechy.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury můžete přispět zasláním DMS v hodnotě 30, 60 nebo 90 Kč – ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777.

Snímek Michal Köpping

Snímek Michal Köpping